Poválečné fortifikace\Ženijní pěchotní úkryty ÚŽ-6

Prefabrikované úkryty osob, typu ÚŽ-6

Výkres úkrytu ÚŽ-6
Výkres úkrytu ÚŽ-6c
(vybudování objektu v praxi, s lomenou
chodbičkou, v tomto případě pravostrannou)

Úkryt typu ÚŽ-6 je představitelem koncepce prefabrikovaných objektů, masově budovaných již od počátku 60. let minulého století ženijními útvary ČSLA a útvary PS nejprve v pevnostní linii polního opevnění při hranici Československa se SRN (tzv. OPO, od r. 1962) a později, v rámci TRHS a zodolňování ZPS, i po celém území republiky. Jedná se o úkryty buď primárně s funkcí pracovní (pro činnost štábů na velitelských stanovištích), nebo odpočinkovou (v místech předpokládaného soustředění vojsk, u bojových palebných postavení). Úkryty pro zdravotnickou službu či větší speciální pracovní úkryty (větší předsíně, dva a více vchodů, 4 dveře Ždv-2) byly označovány jako ÚŽ-7 (dvakrát delší úkr. místnost) a ÚŽ-8 (třikrát delší místnost oproti ÚŽ-6a). Obdobně z prefabrikátových rámů byly konstruovány i další drobné, palebné objekty a úkryty (KŽ-1, KŽ-2, KŽ-3, KŽ-4, PŽ-1 a později ÚŽ-1, ÚŽ-2, ÚŽ-3), umisťované ovšem pouze na západní hranici v rámci OPO (objekty polního opevnění).

Úkryt ÚŽ-6 vývojově navázal na předcházející řadu úkrytů KŽ, sestavených z úzkých rámů Žra-4a. ÚŽ-6 byl vyvinut ve čtyřech základních modifikacích.

KŽ-4 Úkryt KŽ - půdorys a podélný řez objektem

- jednoduché pohotovostní a odpočinkové objekty se šachtovým vstupem, zakrytým zvnějšku deskami Žde-6

- bez FVZ a vytápění či jiného vybavení (pouze ženijní nářadí k vyproštění)

- vstup kryt jedinými protitlakovými dveřmi Ždv-2

- úkrytová místnost úzká, 3,9 x 0,9 metru
(tvořená 39 ks ženijních rámů Žra-4a)

- díky použití lehčích rámů mohl být objekt vybudován silami družstva, bez použití techniky

- budovány v systému polní obrany západní hranice jako odpočinkové úkryty pro družstvo obsluhy bezzákluzového kanónu vz. 59 (příp. tarasnice vz. 21)

- kapacita: 5 osob a 2 tarasnice, nebo 7 osob, či v nouzovém případě až pro 12 osob

ÚŽ-6a ÚŽ-6a - půdorys a řez objektem

- vstup chodbičkou se schody

- přístupová chodbička lomená, krytá protitlakovými a trojicí protiplynových dveří

- protáhlá úkrytová místnost 1,8 x 6,0 metrů
(tvořená 12 ks ženijních rámů Žra-16 širokých 50 cm)

- nouzový výlez umístěn v podélné ose objektu

- nejčastěji budovány v rámci TRHS (Teritoriální radiační hlásné sítě), ale i v systému polní obrany západní hranice

- kapacita: pracovní (6 osob), odpočinkový (10 osob) či pro nouzové ukrytí až 25 osob

- užitná plocha místnosti 10,8 m2

ÚŽ-6b ÚŽ-6b - půdorys a řez objektem

- vstup chodbičkou se schody

- přístupová chodbička lomená, krytá protitlakovými a trojicí protiplynových dveří

- široká úkrytová místnost 2,3 x 6,0 metrů
(tvořená 12 ks ženijních rámů Žra-19 širokých 50 cm)

- nouzový výlez umístěn napravo od podélné osy objektu

- nejčastěji budovány v místech velení jako pracovní úkryty štábů

ÚŽ-6c ÚŽ-6c - půdorys a řez objektem

- objekty obvykle méně zahloubené pod niveletu terénu (chodbička se 2 až 3 schody), což souvisí s jejich umisťováním v méně exponovaných místech

- v praxi byly však objekty budovány ne s oboustranně přístupnou chodbičkou ze zákopu, jak naznačuje výkres, nýbrž s levostranně či pravostranně lomenou chodbičkou, uzavřenou navíc mřížovými vrátky (jak osvětluje schematický obrázek)

- krátká úkrytová místnost 1,8 x 4,0 metrů
(tvořená 8 ks ženijních rámů Žra-16 širokých 50 cm)

- nejčastěji budovány jako odpočinkové úkryty v místech soustředění vojsk, v bojových postaveních

ÚŽ-6d ÚŽ-6d - půdorys a řez objektem

- typ úkrytu s větší pracovní místností o rozměrech 6,0 x 4,94 metru

- budován při velitelských stanovištích vyšších stupňů velení

Telefonní přístroj v tzv. "důlním provedení", nebyl standardní součástí výstroje ÚŽ-6 Elektrický olejový radiátor nahradil dřívější kamna na tuhá paliva v úkrytech budovaných v 80. letech Rozmístění vybavení v interiéru úkrytu ÚŽ-6c na letišti Plzeň - Líně
Telefon, tzv. "důlní provedení"
(odolný vlhkosti), ať již s číselníkem
(napojený na vnitřní tel. síť), nebo s
přímým spojením (např. na VS)
El. olejový radiátor
(napájený ze zásuvky v pravém hor-
ním rohu) sloužil též k vysoušení jinak
velmi vlhkého vnitřního mikroklimatu
Rozmístění vybavení v interiéru
ÚŽ-6c na letišti Plzeň Líně
Foto vše: Jan Labuda, Plzeň

Zevšeobecňující charakteristika. Zevšeobecníme-li popis, pak každý objekt sestává z přístupové chodbičky (která je velice proměnnou částí projektu úkrytu - přizpůsobuje se počtem schodů a zakončením na povrchu, vzhledem k charakteru okolního terénu). Je rozlišován typ "A" (schodišťový), typ "B" (rovinný) a typ "C" (šachtový 1 - obyčejný, 2 - s jímkou, 3 - hluboká šachta, 4 - výklenek). Vstup je hrazen postupně mříží či plechovými dveřmi (osazeny jen na některých objektech), protitlakovými dveřmi ŽDV-2a/b (levostranné/pravostranné), poté dvojicí protiplynových vrátek ŽDV-6/I a jedněmi vrátky ŽDV-6/II s přetlakovými klapkami, tvořícími dohromady protiplynovou předsíň umožňující vstupujícímu chemickou očistu. Za nimi se nachází jediná místnost (úkrytový prostor) o tloušťce stěny 15 cm, z níž naproti vchodu vychází probouratelně (cihelnou vyzdívkou či prefabrikátem) přehrazená šachta nouzového výlezu. Šachta je seshora uzavřena padacím poklopem ovládaným zevnitř a překrytým vrstvou zeminy.

Skládací palandy
Skládací palandy,
výbava především
odpočinkových úkrytů
Interiér odpočinkového úkrytu
Rozložené palandy,
příklad vybavení odpočinkového úkrytu

Vybavení aktivovaného úkrytu a vybavení stálé. Úkryty byly plně elektrifikovány (napojení na veřejnou síť nebo mobilní EC), zavedeno bylo elektrické osvětlení 3kVA a ve vnitřní výbavě objektu nechyběla ani filtroventilační souprava (typu FILEK FVZ-100 (FVZ-150), nebo starší FVKPM-2 či FVKPM-1E), vytápěcí souprava typu VVA-6 (5000 - 8000 kcal/hod.) na motorovou naftu či tuhá paliva (případně nahrazená el. olejovým radiátorem 220V/2kW). Další vybavení dle určení úkrytu tvořila souprava k provádění chem. očisty, akumulátor 12 V, palanda, chemické (příp. suché) WC a pisoár v předsíňce, 50 l termonádoba na vodu, plechové vědro, vanička, dřez a vědro z novoduru, případně telefonní přístroj, poličky, židle, skříňky, nářadí (hasákové kleště, plochý sekáč, tyč s ostrým břitem, pilka na železo se dvěma listy, těsnící tmel a novodurová 5 mm hadička) a další specifický materiál. Veškeré vybavení bylo v době míru bezpečně uloženo co možná nejblíže objektu (blízké útvary, tehdejší národní výbory, JZD, podniky či jiné instituce). Stálé vybavení, trvale uložené v úkrytu, představoval pouze sochor, porážecí sekera, krumpáč, lopata a vzpěrná stojka pro vnitřní vybavení (podstavec pro FVZ).

Dimenze ochrany. Úkryt poskytuje kolektivní ochranu proti působení BCHL, radioaktivnímu zamoření (snížení pronikavé radiace 1000x, neutronového záření při zalomení vstupní chodbičky až 2x). U všech prefabrikovaných dílců byla na výrobním podniku (závody Prefa n.p.) požadována minimální pevnost v tlaku 400 kg/cm2 (40 MPa). Stavba jako celek odolá tlaku do 0,2 MPa (2,0 kg/cm2)v čele tlakové vlny, přímému zásahu všech druhů min a granátu houfnice 105 mm či výbuchu dělostřeleckého granátu ráže 155 mm do vzdálenosti 1,5 m od objektu. Cena jednoho objektu se v 60. letech dle modifikace a umístění pohybovala okolo 25 000 Kčs.

Budování úkrytů zajišťovaly v míru ve většině případů ženijní brigády prostřednictvím svých ženijních opevňovacích praporů (jejichž hlavním bojovým úkolem bylo budovat ženijní obranu a místa velení ve prospěch tehdejších motostřeleckých a tankových divizí na směru hlavního úderu nepřítele, případně příčná obranná pásma).

Menší část objektů budovaly bojové útvary vlastními (a mnohdy velmi omezenými) silami. Montáž prefabrikátů na základovou desku probíhala pomocí autojeřábu, jednotlivé rámy se mezi sebou fixovaly 3 mm drátem. Vnější izolace je provedena PVC folií, krytinou IPA nebo textilií IZOCHRAN. Dle prováděcího předpisu měla v nadloží ještě následovat roznášecí vrstva nejméně 1 m makadamu a štěrku, která však v praxi byla často opomíjena.

V případě bojové činnosti by bylo velmi důležitým úkolem zajištění nerušeného vstupu a výstupu z objektu. Za tím účelem byla při vstupních partiích budována nejrůznější střelecká a pozorovací postavení, navazující na síť okolních zákopů.

Suchý WC Padací poklop nouzového výlezu Ovládací mechanismus padacího poklopu Dosud téměř v původním stavu zachovalý ÚŽ-6
Suchý WC,
umístěný ve výklenku lomu chodbičky,
v tomto případě tedy charakteristický
trychtýř pisoáru v témže místě chybí
Padací poklop
nouzového výlezu, zde chybně,
nezahrnutý zeminou
Ovládací mechanismus
poklopu v šachtě nouzového výlezu
(podpěra po podtrhnutí padá i se
zeminou z nadloží poklopu dolů)
Některé objekty ÚŽ-6
slouží dosud v kasárenských celcích,
převážně ke skladování, jiné přešly do
majetku obcí či soukromých osob

Ocelový trn, značící polohu objektu v terénu
Kolík, značící polohu objektu
v terénu. U modifikací se vstupem
typu "C" tvoří často jediný zjevný
orientační bod na povrchu, podle
kterého lze objekt dohledat

Využití objektů. Takto vypadají běžné objekty řady ÚŽ-6, příklad použití železobetonových prefabrikátů ve vojenském stavitelství. S jednotlivými objekty se lze dodnes často setkat v místech velení praporů (tzv. ZPS, neboli záložní prostory soustředění), kde byla plánována mobilizace, bojové stmelení a vyvedení do bojové sestavy. Obvykle byl úkryt ÚŽ-6 (často zmiňován v materiálech též obecně jako ÚŽS - úkryt živé síly) v některé z modifikací vybudován pro potřeby všech stálých i záložních postavení každé jednotky, a to buď vestavěn ve sklepních prostorách provozních budov, nebo samostatně stojící.

Vzhledem k využití prefabrikátových rámů je však možná široká variabilita, a tudíž se lze setkat s různě dlouhými vstupními chodbičkami či absencí nouzového výlezu (pouze šikmý průkop, u nejstaršího typu ÚŽ-6 bez doplňujícího indexu). Použití rámů obecně však nekončí pouze úkryty ÚŽ-6, lze se setkat s celými soustavami místností přizpůsobených velitelským účelům (takto je například pojato velitelské stanoviště v areálu kasáren Čechovka v Havlíčkově Brodě, nebo velitelské stanoviště Hvězda, nedaleko Kladna, u Přerova či v Jičíně, další byly vybudovány pro zdravotnické účely, ukrytí speciálních zařízení (typicky úkryty pro elektrocentrály, roztroušené po všech VVP v Česku) či pro jiná pracoviště.

Část objektů byla postupně deaktivována během 90. let spolu s rušením útvarů, které je využívaly. Úkryty, které se nacházejí v dosud aktivních vojenských prostorech, jsou stále udržovány v dobrém technickém stavu a slouží povětšinou jako sklady materiálu. Postupně jsou též parcely s objekty, rozesetými po celé republice, legalizovány a zanášeny do Katastru nemovitostí, čímž se otvírá cesta k jejich odprodeji do soukromého vlastnictví. Některé objekty jsou již zprivatizovány, mnoho úkrytů bylo zlikvidováno a do základu sanováno a u dalších nastává období hledání jejich dalšího smysluplného využití. Zde je opět třeba vyzdvihnout přednosti rámové konstrukce, která umožňuje relativně snadnou adaptaci stavby, pokud byla kvalitně provedena a je dodnes v dobrém stavebně-technickém stavu, k moha hospodářským účelům (prostory k umístění technologií, terénní sklady pro lesní hospodářství, zázemí a úkryt před nepřízní počasí).

Články, rozšiřující základní informace o úkrytech, vybudovaných z ženijních rámů:

Příklady různých typů sklípků pro ochranu výzbroje a výstroje, vybudovaných z lehkých rámů Žra-4a

Protitlakové a protiplynové uzávěry vchodů používané v objektech prefabrikované konstrukce

Filtroventilační soupravy, instalované v rámci objektů prefabrikované konstrukce

Objekty ÚŽ-6, postavené jako pohotovostní úkryty pro obsluhy účelových zařízení

Úkryt ÚŽ-6 obsluhy bližné NS letiště Hradec Králové Úkryt ÚŽ-6 obsluhy dálné NS letiště Hradec Králové Kryty ÚŽ-6 pro pozemní personál na letišti Pardubice Úkryty ÚŽ-6
na letišti Ostrava - Mošnov

Úkryty ÚŽ-6, postavené v rámci záložní prostorů soustředění

   
Záložní prostory soustředění Bílá a Sychrov Úkryt ÚŽ-6 v rámci bojového postavení, Brozany n. L.    

Lokace některých objektů postavených s využitím ženijních rámů

Velitelské stanoviště v Jičíně na Čeřovce

VS v Máteřovském rozptylu, letiště Pardubice VS v rozptylu V Židovce,
letiště Bechyně

zdroje: - pan Miroslav Schleier
- Příručka Žen-21-5 V Železobetonový úkryt ÚŽ-6 (1988)

 

JINÉ RELEVANTNÍ PRAMENY:

» Ženijní úkryty na území VVP (Brdy)

[Michal Toms; 2008]

» Velitelské stanoviště v areálu kasáren Čechovka v Havlíčkově brodě na fotografiích CMA

[Ladislav Lahoda; 2006]

»Navigace«


ČS. opevnění 1935-38

Drážní archologie
Technické památky
Historické fotografie

Autoři příspěvků:

Petr Janda
Martin Korec
Petr Kunc
ISSN 1803-5493

Partneři projektu:

Petr Kunc ©2004 - 2011