Pardubické letiště (LKPD a VÚ 2553)

Schématický náčrt Pardubického letiště (autor: Ing. Jan Martinec)

Prostranství jižně Popkovic, čtyři kilometry jihozápadně od středu města, nazývané Za rybniční, se již 13.května 1911 stalo dějištěm historických událostí, když odtud ing. Jan Kašpar na Blériotově stroji odletěl do Prahy na svatbu svého přítele. V dobách první Československé republiky bychom zde až do července 1939 mohli zastihnout 46., 47. a 48. letku Leteckého pluku 4 "Letce Vašátka" a za zmínku určitě stojí i prozatím stále nedoložené napojení na Vojenskou polní drážku. Za II. světové války letiště využívali němci (mezi lety 1944-48 tu byly dislokovány mimo jiné i obří dopravní letouny Luftwaffe Me-323 Gigant) a po pětačtyřicátém se sem postupně nastěhovala část Instrukčního leteckého pluku LVA (do června 1951) a 2. letecký školní pluk (červen až prosinec 1951). 18. stíhací letecký pluk (listopad 1953 - září 1958) na proudových letounech již využíval značně rozšířenou základnu s novou betonovou dráhou. Následovaly 18. stíhací bombardovací letecký pluk (říjen 1958 – srpen 1967) nějaký čas souběžně s dlouholetým pardubickým 4. SLP (prosinec 1954 – červenec 1989) - zářným to příkladem, že letectvo bylo v tichosti zeštíhlováno už před listopadem '89. 47. průzkumný letecký pluk (říjen 1968 – červen 1985) se v pětaosmdesátém k nelibosti obyvatel blízkého sídliště Dukla prohodil s hradeckým 30. bitevním leteckým plukem, létajícím na hlučných hrábích Su-25 a L-39 (červen 1985 – říjen 1994). Po masových redislokacích byla v Pardubicích 1.1. 1994 založena 34. základna školního letectva, aby se v říjnu 2000 transformovala na 34. základnu speciálního letectva Armády České republiky. Tím však historický výčet leteckých (a letištních) útvarů zdaleka nekončí, protože se zánikem 34.zSL je 1.12 2003 zřízena Správa letiště Pardubice (jejích cca 170 osob zajišťuje letištně-provozní služby) zároveň s Centrem leteckého výcviku Pardubice (*1.4 2004, součást LOM Praha, s.p.), jež má za úkol letecký výcvik posluchačů Univerzity obrany z Brna. Tudíž nyní armáda vlastně "nakupuje" letecký výcvik od cizího podniku. Důvodem tomuto tahu bylo snížení nákladů z původních 600 milionů ročně na zhruba třetinu.

Geografické koordináty VPD jsou 50° 00' 50" N a 150° 44' 25" E s natočením na hlavním směru 273° a na otočeném startu potom 93°. Přibližná nadmořská výška činí 224,47 metrů (práh na hlavním směru 223,04 m.n.m.). Vzletová a přistávací dráha (VPD) je obdobné konstrukce jako na jiných letištích po naší republice, má 2500 m délky a 75 metrů do šíře se záložním zpevněným travnatým pásem, propojená čtyřmi patnáctimetrovými spojovacími drahami se stejně širokou souběžnou, 230 m vzdálenou pojížděcí dráhou. Na obou jejích koncích tvoří rozšíření západní (280x60 m) a východní (650x80 m) betonová stojánka. Bezpečnost při nouzových stavech je jištěna záchytnými sítěmi na obou koncích ranveje. Takzvaná "bližná" se nachází přesně kilometr v ose od východního prahu dráhy, dálná naváděcí stanice leží osm kilometrů daleko ve stejném směru, na katastru obce Nemošice.

Nalezneme zde celkem 46 zodolněných úkrytů letounů, klasicky rozdělených do třech skupin. Prvních 6 objektů, nejblíže východní stojánky, je od dalšího seskupení 22 ÚLů oddělena věží LSŘL, která je plně vybavena dle mezinárodních norem civilního letectví ICAO. Třetí shluk poblíž Starého Mateřova dnes již původnímu účelu neslouží, některé z 18 hangárů dostaly nová vrata a z oploceného areálu je nyní obchodní zóna a skladiště pro zákazníky East Bohemia Airport a.s. A tak je předimenzovaná spojovací dráha ústící přímo na runway i s velkým mostem přes Bylanku povětšinou k ničemu. A stejně tak i většina ostatních budov a všemožná zařízení v areálu s postupným odlivem vojenských aktivit nezadržitelně chátrá, ať se podíváme na pomocné zemědělské hospodářství (nějaký čas před konečným vyrabováním soukromý hřebčín), řídce využívanou zarůstající střelnici pro nástřel palubních zbraní a pro pěchotní zbraně, obehnanou vysokým zemním valem či na rozlehlá otevřená stání a garáže pro dříve početnou dopravní a bojovou techniku. Jen pár původních budov u popkovské brány (včetně historického hangáru Jana Kašpara - dnes odbavovací haly) se dočkalo podstatných oprav a daleko spíše se pro budoucí rozvoj plánuje nákladná výstavba novostaveb. Se statusem mezinárodního letiště je totiž od roku 1995 letištěm smíšeným, letectvo AČR respektuje civilní dopravu provozovanou firmou East Bohemia Airport a naopak.

Pro civilní potřebu se v poslední době opět dostává do popředí západní prodlužování VPD, plánované již za minulého režimu (ovšem k úplně jiným účelům). V současnosti provozuschopnou leteckou techniku na letišti, kterou provozuje zmiňované Centrum leteckého výcviku Pardubice, tvoří 8 letounů Zlín Z-142 C-AF, 8 kusů L-39 C Albatros, čtyři veteráni Mi-2 a pouhý jeden L-410 UVP-T. Nepočítám-li občas hostující Migy-21 z Čáslavi, tak z Pardubic stále ještě bázují i fotogrametrické speciály L-410FG a An-30. Za tři čtvrtletí roku 2004 nalétalo CLV Pardubice 3072 hodin a do roku 2005 je plánováno dalších cca 4500 letových hod. A tak jak se zdá i přes to, že v minulých letech visel osud vojenského letectví na zdejší základně pod tíhou překotných reforem dosti na vlásku, přesto zatím díky bohu, i když čím dál tím méně často, pořád nad hlavami občas budeme slýchat dunění tryskových motorů vojenských stíhaček.

3/2006 - Pardubické vojenské letiště
Zlíny, L-39 C, menší počet Mi-2 a občasně hostující L-39 ZA a An-26. To je soudobá technika, sloužící na pardubickém letišti. An-30 skončily rozebráním na náhradní díly a ani L-410FG již ve stavu AČR nelétají.

Věž ŘLP Technologická část zodolněného objektu	Opravárenský hangár bohudík konečně po opravě, jinak by brzo spadl	L-39C ev.č. 0444	Roku 2006 v Pardubicích hostovaly při výluce své domovské čáslavské základny i letouny Jas-39 Gripen
Mi-2 ev.č. 9428	L-410FG ev.č. 1525 - dříve byl součástí fotogrammetrické skupiny dislokované v Pardubicích	ÚL číslo 31 bývalé 1.TL Napravo je protiletecký kryt pro personál	Uvnitř ÚLu Letouny L-39C a Z-142C-AF
Postranní vchod ÚLu číslo 22	Ústí bočního vstupu do ÚLu dvojicí protitlakových vrátek ŽDV-2	Pohled na boční vstup do ÚLu zevnitř	Úkryty pro techniku roztroušené v rozlukách mezi hangáry
Motorová stojánka a protiletecký úkryt pro personál stojí u západní stojánky. Je vytvořený z prefabrikovaných obloukových dílců	Objekt sloužící k provádění motorových zkoušek letounů (proto je v pozadí umístěna klopená protihluková stěna)	Prostor pěchotní střelnice obehnaný vysokým zemním valem. Dříve zde též probíhal nástřel palubních zbraní letounů po opravách	Pohled od terčů zpátky k palebným stolkům
Stání pro automobilní techniku v západní části letiště	Pomocné zemědělské hospodářství (PZH) se nachází až úplně v nejzápadnějším cípu areálu letiště

Některé další příspěvky k historii a současnosti působení vojenského letectva v Pardubicích:

Protiletecké kryty pro pozemní personál (1. taktické letky)	Letiště Pardubice - letištní přehledový radiolokátor TESLA RL-64 Trochu jiný pohled na LKPD	Opevnění pardubického letiště (zákopový systém a dvě kulometné pevnůstky na západním okraji letiště)	Vojenská vlečka číslo 6 neboli vlečka letiště Pardubice

Na konci listopadu 1999 se na pardubickém letišti uskutečnily vojskové zkoušky nového typu radiolokátoru pro Letectvo AČR. Pardubická T.E.S.L.A. CZ jako nástupnická společnost (zal. 1997) po někdejším podniku TESLA n.p. vyvíjela mobilní kombinovaný přehledový/přistávací radar OPRM - 71 "Komár 2" déle nežli deset let. Tento komplet je určen pro kontrolu a řízení leteckého provozu ve vzdušném prostoru blízké zóny letiště a pro přiblížení na přistání pro vojenská polní i stálá letiště.

Komplet OPRM - 71 "Komár 2" v pochodové poloze při přepravě cestou k radiolokátorové stanici	OPRM - 71 v bojovém postavení poblíž objektů radiolokátorové stanice letiště Pardu- bice (centrální pracoviště v pozadí)	Centrální pracoviště na podvozku TATRA 815 4x4	CP může být od APJ vzdáleno až 10 000 m
Centrální pracoviště	Anténní přístrojová jednotka (APJ) na dvounápravovém podvozku	Anténní jednotka APJ

A na závěr malá pozornost, snímky letiště Pardubice z ptačí perspektivy, rok 2002

Radar, ahój! Tak tenhle letištní přehledový radar RL-64 z produkce n.p. TESLA Pardubice popisuju někde úplně jinde	Nová řídící věž Ta starší stojí východněji při pojížděčce	Vzletová a přistávací dráha pohledem od západu, nejčastějšího směru vzletů	Západní shluk ÚLů u St. Mateřova, dnes obchodní zóna. Vlevo dolů se již nevešel mohutný most spojovací komunikace k VPD
Západní stojánka zleva odbočka na střelnici, "klopenka", "náš" hangárek. Kdysi tu parkovaly IL-14	ÚLy u Starého Mateřova	Letecký snímek LKPD z východu, říjen 2006	Letecký snímek LKPD Centrální část někdejší letecké základny pohledem z jihovýchodu, říjen 2006

zdroje: - časopis ATM Speciál V/1999
  "Letectvo Armády České republiky od A do Z"