Železniční vlečka, přečerpávací zařízení a nádrže pohonných hmot
na letišti v Pardubicích

Mapka letiště Pardubice s vyznačenou trasou vlečky

Nastálo zde neslouží jediná lokomotiva, kolem roku 2000 se zde například objevil "kocour" 742.249 i "bardotky" řady 751, realitou roků 2005-06 byl naproti tomu třeba "kocour" 742.241-3. Vlečka spadá do obvodu žst. Rosice nad Labem. Většinu slabého objemu zdejší dopravy tvoří letecké palivo, petrolej PL-34 pro proudové letouny a vrtulníky (popřípadě v menším množství pro vrtulové stroje LL-100), dodávaný povětšinou z podzemních štolových skladů Zásobovací základny leteckých pohonných hmot a maziv v Kostelci u Heřmanova Městce (odtud jsou též zásobovány letecké základny v Čáslavi a Přerově). Pouze několikrát do roka se lze setkat s transporty kolové techniky na plošinových čtyřnápravových vozech.

Odbočka z civilní trati 238 v místech pozorovatele procházel do roku 1994 (před stavbou nadjezdu) železniční přejezd

Zastávka Závodiště v popředí dnes již panely nezakrytá vlečková kolej

Směrem k voj. prostoru koleje jsou v celém průběhu lemovány (dávno již nefunkčním) osvětlením

Vlečka začíná v kilometru 90.2, na výhybce P1 z havlíčkobrodské trati 238 (je krytá návěstidly) a přes odvratnou výhybku a železniční zastávku Pardubice závodiště směřuje ke střeženému prostoru. V úseku zastávky byla ještě donedávna (2003) "zadlážděna" panely a odtud je již posazena jen na betonových pražcích. Ještě těsně před další kolejovou spojkou se po pravé straně v bujícím lese nachází dva páry nádrží a dvě přečerpávací stanoviště. Celé zařízení je dnes po letech bez využití již ve zbědovaném stavu, chybí veškeré oplocení, armatura, ventilace nádrží a čerpadla. Zděné přístřešky pro čerpadla se také pomalu začínají ztrácet, konečně, vizte foto. Podzemní nádrže o průměru cca 2,5 metru a délce šesti metrů, do kterých se sestupovalo po žebříku, jsou odnedávna pod přivařenými poklopy, zřejmě kvůli hojně se zde vyskytujícím bezdomovcům. Celé zařízení bylo s největší pravděpodobností zřejmě napojeno na hlavní skladovací bunkry (o nichž ještě bude řeč) a systém rozvodu paliva na letišti.

Přečerpávací stanoviště	Totéž stanoviště, akorát navíc vyniká podroušený stav. Otvory uvnitř a za objektem vedou k přečerpávacím nádržím.	Druhá budka pro čerpadla je v ještě horším stavu	Ústí nádrží na povrch výlezy (nalevo) a výstupy armatury (napravo) patří vždy jedné, příčně umístěné palivové nádrži
Detail výlezu, dnes je šachta od počátku žebříku zaslepena	Zbytky armatury dříve bývaly pod poklopem	Po ventilaci se také slehla zem	Čerpadlo na břehu Jesenčanky nasvědčuje dalšímu průběhu potrubí...

V kilometru 0.5 se koleje větví, a to rovně přes ocelový mostek na kusou kolej ke dvěma palivovým bunkrům, a doprava, též přes mostek, v mírném stoupání pokračuje kolej dále do nitra týlu vojenského letiště.

Trať 238 v průběhu dál podél prostoru letiště. Jasně je zřetelná dnes již nevyuží- vaná strážní budka tzv. "špačkárna"

Kusá kolej u bunkrů s čerpadly na palivo. Bunkry v této části se dnes již nevyužívají

Druhá kolejová spojka zleva trať 238, odbočka k palivovým bunkrům, a nakonec pokračování do nitra areálu (km 0,5)

Kusá kolej,  vzadu za šturcem je možné vytušit stojánku, po civilní trati se blíží "ale- gorický vůz" 810 s vlečňákem Baafx

Větev vlečky, zakončená pár desítek metrů před vlastní stojánkou letiště (výhodná možnost nejkratšího přímého zásobování stojánky autocisternami byla již před lety znemožněna zatarasením spojovací komunikace protihlukovou bariérou) míjí přečerpávací zařízení u dvou palivových bunkrů. Jejich masivní konstrukce je ze železobetonu, typizovaná poválečná a s takovýmito nádržemi se lze setkat na každém vojenském letišti. Chodba se za vstupní mříží dvakrát lomí a vstupuje do místnosti se čtyřmi nastojato zapuštěnými cisternami, z nichž každá má objem 50 000 litrů leteckého petroleje. Navíc se zde pod podlahou ještě nachází další, menší horizontální nádrž, o objemu 25 000 l. Pakliže dobře počítám, na zdejší letiště tedy připadá zásoba 900 tisíc litrů paliva jenom v bunkrech. Krom nádrží se zde samozřejmě nachází i kompletní ventilace a čerpadla. Co je ale u této vlečkové větve zajímavé je fakt, že vede přibližně v původní trase trati 238, která dříve pokračovala v přímém směru na Staré Jesenčany. Již řadu let je trať 238 kvůli rozšíření vojenského letiště přeložena dlouhým obloukem na východ.

Palivový bunkr má na každém z rohů je vstup krytý pevnou mříží. Tento je již několik let mimo provoz (letiště Pardubice)	Provozní sklad LPH dvojice palivových bunkrů v centru týlu letiště dodnes stále slouží svému účelu (letiště Pardubice)	Akumulační sklad LPH Na obrázku je horizontálně uložená nádrž na palivo PL-34 (letiště Pardubice)	Čerpadlo v plechové budce, které zajišťuje přečerpávání paliva ze železničních cisteren do skladova- cích nádrží (letiště Pardubice)
Palivový bunkr, totožný jako v Pardubicích i na jiných vojen- ských letištích ČSLA (zde bývalý VVP Mimoň - letiště Hradčany)	Vstupní chodbička objektu (letiště Hradčany)	Ústí chodbičky uvnitř betonového monolitu palivového bunkru (letiště Hradčany)	Nádrže na letecký petrolej (letiště Hradčany)
Výrobní štítek na cisterně: Strojáreň Piesok, národný podnik Piesok. Obsah 50 000 litrů. Pretlak 0. Rok výroby 1951 (letiště Hradčany)	Údajně nebylo ani instalováno hasící zařízení (pomineme-li bednu s pískem) (letiště Hradčany)	Po čerpadlech ani vidu... Pochopitelně, že se z původního vybavení dochovaly jen opravdu pevně uchycené fragmenty (Hradčany)	Objekt je i po letech stále zamořen uniknuvším palivem (letiště Hradčany)
	Provozní sklad LPH na letišti Čáslav	Provozní sklad LPH se stáčišti pro plnění autocisteren (letiště Čáslav)

Zpět ale k výhybce číslo 3, odkud hlavní větev směřuje k objektům zázemí vojenského letiště. Po táhlém oblouku přechází dál rovným úsekem za velkým opravárenským hangárem. V době mé návštěvy zde byl odstavený transport vojenské techniky, který měl mimochodem připřažen i vůz Bt-k, speciální úpravu osobního dvouoddílového vagónu s chodbičkou uprostřed, spočívající v přidání kamínek na tuhá paliva, kterou pro účely AČR prováděly Dílny pro opravy mechanismů Pardubice. A hned za přejezdem následuje rekonstruované stáčiště železničních cisteren, odkud se palivo přečerpává do tzv. Akumulačního skladu LPH (nádrže v zemním zásypu). V případě potřeby PHM je z Akumulačního skladu palivo čerpáno do Provozního skladu LPH (tento tvoří poslední dva dosud využívané zodolněné železobetonové bunkry na palivo) a odtud ke koncovému výdejnímu zařízení, kde je odebíráno a distribuováno autocisternami CAPL-15, CAPL-16 (případně je využíván i přívěs CP-11). Za stáčištěm, v kilometru 1,7, se stávající staničení nuluje, aby se za výměnou číslo 4 odpojila dvousetmetrová kolej ke stáčišti topných olejů, zatímco druhá větev směřuje k úplnému konci vlečky cca 300 m rovně do skladů.

Vlečka směrem do areálu	A to je již pokračování vlečky za obloukem v km 1,2. Foceno na jaře '05	Vojenský transport v místě za velkým opravárenským hangárem, za pozornost stojí osobní vagón Bt-k, speciální úprava vozu Bt	Zadní vozy transportu s připravenou nakládací rampou
Krytý vůz Gbgkks u přejezdu zhruba v km 1,5	Přečerpávací stanoviště a oba dva dosud používané palivové bunkry	Přečerpávací stanoviště z druhé strany, zde se u výměny číslo 4 nuluje staničení	Větvení vlečky u 4. výhybky (km 1,7 = 0,0) Vlevo delší odbočka do skladů, napravo k teplárně
Zarážedlo u teplárenské koleje v km 0,2	Vlečka u skladů, vzadu již ukončuje šturc	751.094-4 sune cisternový vlak (zastávka Pardubice závodiště, 1999)	Rok 1995: 750.014-3 projíždí přes výhybku P1 vlečky na letiště, přejezd u zast. Pardubice závodiště ještě není snesen
Havlíčkobrodská 750.346-9 mimořádně na Os 5306, zastávka Pardubice závodiště, leden 2006

zdroje: - vlastní terénní průzkum uskutečněný v roce 2005
- A-REPORT 10/1999
- fotoarchiv J. Reitmayera a O. Čížka (PSHŽD)
- fotoarchiv CMA