Lokomotiva řady T444.0 v Chrudimi, kdysi v 70. letech	752.057-0 25.10.1994	753.169-2 s Os 5307 25.10.1994	"Brejlovec" 753.040-5 odjíždí s nákladem kolem vjezdového návěstidla stanice Chrudim směrem do hor, na Slatiňany a dál. Léto 1995
751.357-5 a 751.354-2 15.7.1996	"Hektor" 721.137-8 na výhybce vlečkové větve do ZZN, sladovny a lihovaru ve stanici Chrudim město v letních měsících '96	725.276-0 na osobním vlaku s vozem Btn přiváží kousek zimy do jarní Chrudimi 22.3.1997	725.247-1 jako výstavní exponát při Dni železnice 26.9.1999
"Karkulka" 710.607-3 Správy dopravní cesty, odpočívající v Chrudimi	751.374-0 ve stoupání u Píšťov 22.8.1999	751.038-1 u Májova 28.8.1999	751.353-4 s Mn 81 810 22.1.'00
751.314-6 vyjíždí se zátěží z vlečkové koleje ve stanici Chrudim město, 30.6.2000	751.049-8 - srpnová idyla a ruch na nádraží v Chrudimi, 8.8.2000	"Bára" 751.040-7 při odjezdu z Chrudimě dne 5.2.2001	742.258-7 fotografem zastižená při odjezdu ze stanice Chrudim na osobním vlaku dne 15.7.2001
Ve službě na chrudimských vlečkách se vystřídalo i nespočet "kocourů", zde 742.026-8 se zátěží z lihovaru, Chrudim město, srpen '01	749.008-9 na Sp 1981 v Chrudimi 12.1.2002	751.236-1 a 751.038-1 před výtopnou v Chrudimi městě 19.5.2002	750.400-4 na chrudimské 5. koleji 15.6.2002
751.354-2 15.6.2002	751.032-4 v Chrudimi 25.12.2002	Náhrada za motorový vůz, 742.093-7, spolu s 810.401-0, dne 2.8.2002, v pozadí ještě neopravená výpravní budova žst. Chrudim	751.372-4 mezi poli míří ke stanici Chrudim město, v pozadí Vestec a mlýn Májov, 10.12.2002
742.072-2 na Mn vlaku v Chrudimi 14.12.2002	751.104-1 s Mn 12.1.2003	750.250-3 čekající na chrudimském nádraží 12.1.2003	"Brejle" 750.162-0 na rychlíku směr Havl. Brod opouští Chrudim (1. února 2003)
854.010-6 s Os 5303 2.2.2003	750.258-6 9.2.'03 projíždí oblíbeným foto místem na Kateřinském předměstí	854.204-5 na Os 5304 2.3.2003	742.092-0 Chrudim, 2.3.2003
Spárka 742.258-7 a 742.092-0 zachycená na fotografii z 2.3.'03	Oblíbený "kocour" 742.072-2 projíždějící pod krakorcem se blíží k medlešickému zhlaví žst. Chrudim. 8.5.'03	Hradecká "ponorka" 730.017-1 do Chrudimi zajíždí obvykle v souvislosti s opravami železničního svršku. 21.6.2003	854.010-6 jako Os 5303 Rychlíky i Os vedené rekonstruova- nými "hydrami" pomohly zvýšit kvalitu osobní přepravy. 28.10.2003
751.038-1 na Mn 83 803 v noční Chrudimi 28.10.2003	Opět 742.072-2, na trati 238 blízko odbočky na vlečku Transporta, 9. listopadu 2003	751.038-1 u vjezdového návěstidla žst. Chrudim, tedy právě v místě odbočky bývalé vlečky do závodu Tramo, 9.11.'03	750.163-8 za Chrudimí, 1.2.2004
T435.016 připomněl zdejší působení své řady 721 mimo jiné ve stanici Chrudim město. 1.10.2004	T435.016, dnes již historické vozidlo, ve stanici Chrudim 2. října 2004	T435.016 při vzpomínkové jízdě, vlečící přívěsný vůz BDlm, Chrudim, 2.10.2004	810.458-0, projíždí 22. března 2005 na trati mezi stanicemi Chrudim a Chrudim město, napravo torzo vlečky Tramo
810.328-5, 1. dubna 2005, dorazivší z Moravan do stanice Chrudim město	"Renátka" 854.210-2 poblíž zast. Chrudim zastávka 1.4.'05. Do roku 2005 zajišťovaly vozbu R a Sp vlaků na 238 právě vozy ř. 854	Automatická strojní podbíječka ASP-179 s pracovním vlakem projíždí dnes již mnohem méně využívanou zastávkou u Transporty (20.4.2005)	810.196-6 v centru Chrudimi dne 21.4.2005
M131.1133 "Nataša" při každoroční jízdě po chrudimských lokálkách, pořádané PSHŽD (Chrudim město, 14.5.2005)	"Regionova" 814.001-4 zavítala do Chrudimi 23.11.2005 u pří- ležitosti prezentace pro veřejnost. Naděje pro chrudimské lokálky?	"Brejlovec" 750.346-9 na osobním vlaku, zaskakující v prů- běhu ledna 2006 za sněhem zaváté 810, na chvíli oživil zašlé vzpomínky...	Začátek jara '06 se na trati 238 nesl ve znamení náhrad na rychlících za motorové vozy ř. 843. Na snímku 742.295-3, 742.199-3 a DGKU-5
18.4.2006 se do Chrudimi znovu podívala 730.017-1 s měřícími vozy kvůli rekonstrukci několika úseků trati 016 mezi žst. CR město a Úhřetice	742.321-3 při svítání na R 981 20.4.2006, v pozadí odstavená 742.318-9 připravená k provedení Mn vlaku směrem na Chrudim město	742.179-5 na ranním rychlíku, zachycená při rozjezdu v Chrudimi, dne 21.4.2006	742.283-5 a stojící 742.072-7, za níž je jen málo patrný již zřejmě neprovozní motorový pracovní vůz sovětského původu DGKU-5
810.126-3 na zatím stále ještě vytíženém ranním Os 25305 z Moravan 25.4.2006	742.283-5 a 3*Bmx, další záskok na R 981, 27.4.2006	"Kocour" 742.241-3, kterého jsme byli zvyklí vídat na Mn vlacích a obsluhách vleček nejen v Chrudimi, Slatiňanech, Heřm. Městci	742.072-2 vyčkává mezi výkony 2. května v žst. Chrudim město
742.318-9 čeká na příchod dopolední směny před výtopnou v Chrudimi - městě (4.5.2006)	742.199-3 taktéž v areálu topírny (dříve PJ) v žst. Chrudim město, 9.5.'06	Výpomoc v podobě 750.160-4 na R 980 při přejezdu mostu přes Chrudimku u Píšťov dopoledne 8.6.2006

Tovární čtvrť v Chrudimi na přelomu 19. a 20. století pohledem od centra směrem k Vestci, zleva: v popředí dělnické domky, za nimi za řekou ční menší komín plynárny. Budo- vy Akciového lihovaru (vprostřed snímku) dodnes nedoznaly podstatných změn, od nich napravo za silnicí leží Akciový cukrovar a více vpravo vzadu až u jezu na Chrudimce můžeme tušit Mlýn Májov

Chrudimské vlečky - historie a současnost. Skutečným centrem dopravy na chrudimských vlečkách se stala stanice Chrudim město. V jejím obvodu se v minulosti nacházela vlečka do Strojírny, slévárny, kotlárny a továrny na váhy a výbušné motory Františka Wiesnera v Chrudimi (později závod Tramontáž), dále se na městecké straně odklání mnohem mladší vlečka Vojenského opravárenského podniku, opačným směrem přímo ze staniční koleje odbočuje vlečková větev do ZZN Chrudim, Sladovny SOUFFLET a Lihovaru Chrudim. Větev dříve vycházející z hrochovotýnského zhlaví do Akciového cukrovaru byla zlikvidována již před mnoha lety.
Další vlečky vycházejí z trati 238. Vůbec nejdelší je síť v areálu někdejší Transporty n.p. Chrudim. K již zaniklým "vlečným drahám" (jak byly vlečky nazývány v minulosti) musíme bohužel počítat i asi 1335 metrů dlouhou kolej do zasilatelského závodu firmy F. J. Jirásek a syn (odbočující ve stanici Chrudim v km 80,245).

Orientační plán severní části Chrudimi se zaznačenými vlečkovými větvemi (červeně označeny dosud projížděné či schopné provozu, naopak černé jsou již zrušené)
Stanice Chrudim město spolu s vlečkami na plánu původního nerealizovaného projektu	Stanice Chrudim město ve stavu z prosince 1910

701.650-4 a 702.582-8, dva provozní "puklíci" u čerpací stanice, 21.4.2005

Přesný plán "nového závodu" s vyznačením jednotlivých provozů a vlečkových větví. Červeně zvýrazně- né části vznikly až v 80. letech

Vlečka společnosti ONIVON a.s., dříve vlečka takzvaného "nového závodu" Transporty n.p. Chrudim, odbočuje z trati 238 nedaleko zastávky Chrudim zast. u stavědla Tr přes odvratnou výhybku v km 81,374. Jedná se nejrozsáhlejší chrudimskou vlečku, přičemž je ve většině své délky stále hojně projížděna, aktivně na ní též slouží dva lokotraktory, 701.650-4 a 702.582-2. Proto byl již dříve zpracován její menší popis v samostatném článku.

 

 

Rozsah vlečkové sítě v závodě Františka Wiesnera v roce 1938

Strojírna, slévárna, kotlárna a továrna na váhy a výbušné motory Františka Wiesnera v Chrudimi byla zavlečkována již před II. světovou válkou. Tehdy byl podnik situován jen v budovách blíže k Čáslavské ulici. Vlečka se odkláněla přes dnes již vyjmutou výhybku v oblouku v km 1,050 z trati 016 ve směru do Chrudimi a poté pokračovala jižně k továrně. Na první pohled zaujme řešení vnitropodnikové dopravy mezi provozy ve stísněném prostoru pomocí hned několika kolejových točen. Po znárodnění v roce 1945 byla Wiesnerova továrna rozšířena a přeměněna na montážní závod Transporta n.p., Tramontáž, provádějící instalační práce pro hlavní provoz Transporty. Brána do areálu po rozšíření je spolu s kolejemi sice stále na svém místě, avšak hned za ní, zhruba tam kde se dá tušit jediná výhybka rozdělující vlečku na dvě větve, stojí montovaná otevřená hala. Kratší větev směřovala v ostrém oblouku podél nákladiště do výrobní haly. Delší větev, původní stará vlečka do strojírny Františka Wiesnera, se stáčí kolem kolejové váhy a klesá v délce asi 350 metrů jižním směrem ke skladům v zadní části závodu, tam je však nakládková kolej i se šturcem již snesena. Vlečka byla odpojena v průběhu 80. let 20. století, téměř v celé její délce jsou ale koleje zachovány.

Otevřený vůz v bráně vlečky  právě při vážení na kolejové váze s odvažovacím přístrojem Vellox, vlevo je vidět točnice	Odřezané koleje vlečky (zcela v dolní části snímku) dříve ústily na širé trati 016 v km 1,050	Brána do areálu bývalé Tramontáže, za níž ve směru kolejí stojí otevřená hala	Hala, která dnes stojí v místě brány, je v pozadí, za ní se koleje rozdvojovaly na větev ke skladům v jižní části podniku a větev k nákladišti
Kratší větev u nákladiště, kolejnice jsou pod nánosy stále ještě dobře patrné	Vraty kratší větev směřovala přímo do výrobních budov	Váhovna na delší větvi do jižní části podniku	Kolej v mírném klesání jižně
Šturc se nacházel až zcela v zadní části areálu, v místech původní strojírny, nakládková kolej je dnes již vytrhána

Km 1,148, odbočka z trati 016 na vojenskou vlečku č. 16	Jediná výhybka vlečky - angličan (vpravo dolů k trati 016, vlevo dolů kusá odvratná kolej, obě zbylé koleje vedou k nákladištím)

V km 12,976=1,148 trati 016 (těsně za přejezdem Pardubické ulice) se odklání z traťové koleje vojenská vlečka číslo 16. Za bránou se jediným "angličanem" (K1) větví na dvě nakládkové koleje a jednu zpětnou kusou odvratnou kolej (vlečka se svažuje směrem k širé trati). Ačkoliv v rozsáhlém areálu dosud sídlí Opravárenský závod týlové techniky AČR, provoz na vlečce nebyl zaznamenán již několik let.

 

 

Plán rozšíření vlečky sladovny Provedena byla poté akorát zadní točna s kolejí vedoucí podél Tovární ulice

Vlečková větev do ZZN Chrudim, Sladovny SOUFFLET a Lihovaru Chrudim odbočuje výhybkou č. 10 z 6. koleje žst. Chrudim město ve staničení 13,580 trati 016. Odklání se pravým obloukem a asi po 100 metrech klesání pokračuje přímá kolej přes výhybku V1 do areálu ZZN. Provoz na krátké koleji k nákladišti u skladiště ZZN je velice sporadický, V1 je již léta přestavena na směr doprava, kde se ihned odklání přes výměnu S1 kolej k plnícímu místu ve sladovně. Těsně před vraty podniku se z této koleje ještě v protisměru vychází krátká kusá odstavná. Původní plnící místa sladovny se nicméně nacházela podél ulice Tovární, tedy pod úhlem 90º k vlečkové koleji. Proto byla zbudována malá kolejová točna, která ústila ve dvě koleje souběžné s Tovární ulicí, dodnes zachovalé a ukončené až po dvou stech metrech masivními betonovými zarážedly, zatímco točna byla již dávno snesena. Na vlečku sladoven čas od času, naposledy v dubnu 2005, dorazí pro slad několikavozová souprava speciálních vagónů Tpps.

"Vlečná dráha" v areálu Akciového lihovaru

Vraťme se však k výhybce S1, přes níž pokračuje průběžná kolej dále. Ještě před přejezdem ostřešanské silnice se tu nacházela výhybka s kolejí podél Tovární ulice, obsluhující Uhelné sklady, zaniklé v 80. letech (na vlečku se však nejezdilo již léta předtím). Bohužel se po ní dnes, po stavbě čerpací stanice a diskontu, dochovalo jen jedno zaasfaltované kolejové pole až na dvoře bývalého cukrovaru. Výhybka do uhelných skladů byla vyňata a kolej do lihovaru prochází i nadále v neobvykle těsné blízkosti kruhového objezdu až ke branám Lihovaru Chrudim a.s. Po překonání kolejové váhy se vlečka uvnitř závodu dělí, vlevo větev míří na nádvoří lihovaru a kolejovou spojkou je napojena na skladištní kolej, vpravo jde intenzivněji využívaná kusá kolej k nádržím a stáčištím. Až na konci u šturcu tu stojí skoro historická nýtovaná cisterna, sloužící jako manipulační zásobník. Na vlečce je solidní obrat kotlových vozů, obsluha se odehrává přibližně jednou až dvakrát do týdne, jelikož podnik dodává rafinovaný líh do několika chemických závodů (včetně Synthesie a.s. v Pardubicích) a jedním z vedlejších kvasných produktů dopravovaných zatím stále ještě po železnici jsou i melasové výpalky, používané jako organominerální hnojivo.

Pohled na zaústění vlečky ve stanici Chrudim město. V pozadí sjetí 810 z Moravan a od Heřmanova Městce, vpravo cisterny z lihovaru	Kolejiště, z nějž odbočuje nej- prve výměnou V1 přímá kolej ZZN, pak následuje výhybka S1 do sladovny a prostřední kolej pokračuje do lihovaru	Kolej u nákladiště ZZN Chrudim V posledních letech byla projížděna jen zcela výjimečně	Vozy Tpps určené pro přepravu sladu na vlečce do Sladovny SOUFFLET a.s. koncem dubna 2005
Plnící místo bylo nedávno kompletně rekonstru- ováno. Vzadu, ještě před šturcem, bývala dříve malá kolejová točna	Dvě koleje vycházející ze zrušené točny pod úhlem devadesáti stupňů, nebyly dodnes vytrhány	Zhruba v místě šedivého vozu se ona točna nacházela. V popředí dvě dnes odstavené koleje vedoucí souběžně s Tovární ulicí...	... ke starému plnícímu místu
Pokračování vlečkové větve přes kruhový objezd do Lihovaru Chrudim a.s.	Vjezd do areálu lihovaru, kolejová váha a cisterna připravená k expedici	První výměna hned za bránou v lihovaru, kolej vpravo je kusá a je na ní odstaven zajímavý nýtovaný kotlo- vý vůz, vlevo vede kolej dál do areálu	Koleje na nádvoří lihovaru Zleva přichází kolej od Chrudimi města, na horizontu se pak spojuje s kolejí u nákladiště u skladů
Dne 12.5.2006 se konala pravidelná dopolední obsluha vlečky do Lihovaru Chrudim a.s.	"Kocour" 742.072-2 se s kotlovým vozem Zas a vozem Eas pomalu vydal ze stanice Chrudim město do klesání po vlečkové koleji	Náležitost před kruhovým objezdem	Tak blízko kruhového objezdu budí vlak všeobecnou pozornost
Po odpojení cisterny bezprostředně za branou lihovaru se 742.072-2 rozjel zpět	742.072-2	Znovu u přejezdu	Kolejiště u vleček do Sladovny SOUFFLET a.s. a ZZN
742.072-2, Chrudim město, 12. května 2006

Poslední vlečka, do Akciového cukrovaru (zal. 1867), vycházela z 2. koleje na hrochovotýnském zhlaví stanice Chrudim město. Hned za přejezdem se dělila na dvě větve, které se na úrovni Tovární ulice pomocí dvou točen opět spojovaly. Narozdíl od nedávné opravy (probíhající v letech 1999-2000) celého areálu bývalého cukrovaru, který se stal sídlem strojírny TMT s.r.o. Chrudim, byla vlečka zlikvidována už dávno, poslední její zbytky zmizely se stavbou nového zabezpečovacího zařízení na silnici do Ostřešan. Podle mezery v plotě i rozteče mezi nosníky parovodu můžeme již jen tušit bránu vlečky do areálu v místech, kde dnes stojí nové budovy teplárny.

Cukrovarská vlečka tvořená dvěmi větvemi, které jsou na svých koncích u Tovární ulice vzájem- ně propojeny pomocí dvou točen	Chrudimský Akciový cukrovar zachycený na fotografii datované okolo roku 1918, pořízené z budovy sladovny	Pohled do žst. Chrudim město od bývalého cukrovaru v ose 2. koleje, v ose, ve které vedla cukrovarská vlečka	V těchto místech bývala výhybka rozdělující vlečku na dvě větve. Vlevo před novou budo- vou bývala brána jedné z větví

zdroje: - foto Tomáš Bartoš
- foto Bridell
- foto Petr Kapoun
- foto Jarda Salomon
- foto Petr Zitko

autor: Blackjack

Původní článek ze 13. června 2006 již nebyl později upravován