Drážní archeologie\Vlečka někdejšího závodu Transporta n.p. Chrudim

Dráha v areálu Transporty, dnes Průmyslová zóna Chrudim

Kolejové schema vlečky Přesný plán "nového závodu" Transporty
Kolejové schema vlečky Přesný plán "nového závodu"
s vyznačením jednotlivých provozů a
vlečkových větví. Červeně zvýrazně-
né části vznikly až v 80. letech

GPS souřadnice objektu:

49°57'20.89"N,15°47'1.04"E

Terénní průzkum:

21. dubna '05, Petr Kunc

Fotodokumentace:

21. dubna '05, Petr Kunc

Nedílnou součástí provozu takového giganta těžkého strojírenství, jakým býval národní podnik Transporta Chrudim, byla od samého počátku budování takzvaného "nového závodu" na severovýchodním návrší nad městem, to bylo v letech 1947-1952, samozřejmě i rozsáhlá vlečková síť. Dá se říci, že každá ze čtyř obřích výrobních hal, kde vznikaly především zauhlovací zařízení elektráren, ocelové konstrukce, manipulační stroje, lanové dráhy a dopravníky mnohdy unikátní jak rozsahem, tak způsobem technického řešení, je zavlečkována. Pohyby materiálu a polotovarů uvnitř výroby v halách i na složištích zajišťovaly jednak mohutné portálové jeřáby systematicky navazující na železniční vlečku, a potom také speciální nízkoprofilové transportní vozy. Za zmínku ještě také stojí osobní lanová dráha, která spojovala zde popisovaný "nový závod" se "starým závodem" (do znárodnění v roce 1945 původní strojírna Wiesner) v Čáslavské ulici.

Jeden z čelních výklopníků vagónů pro sypké materiály Rotační výklopník s nosností 132 t, dodávaný pro VSŽ Košice Vlečková 702.582-8 v "novém závodě" v létě 1971
Jeden z mnohých výrobků
určených pro železniční dopravu:
vagónový výklopník, padesátá léta
zdroj: Regionální Muzeum Chrudim
Rotační výklopník vagónů,
další z pozoruhodných konstrukcí
chrudimské Transporty.
zdroj: Regionální Muzeum Chrudim
702.582-8 ještě jako T212.0582
před zásobníky na topný olej
v Transportě v létě 1971,
foto R. Truxa

Vlečka odbočuje z širé trati 238 v km 81,374 přes odvratnou výhybku, v místě odbočky se dokonce nachází dnes už nepoužívané původní malé stavědlo. Ze souběhu s tratí 238 se vlečka odklání a směřuje přes výkolejku na trojkolejné předávací kolejiště s mechanickou kolejovou váhou, ležící již za branou areálu. Odtud se rozbíhá několik větví do jednotlivých provozů (viz mapka) a kolej odtud směřuje i k čerpací stanici se zázemím pro lokomotivy. Navazující část vlečkové sítě, tedy dvě větve směřující západním směrem do polí k Markovicím, vznikaly v souvislosti s dostavbou závodu v první polovině 80. let, kdy byly postaveny obě velké haly na návrší v západní části podniku (severněji ležící - slévárna, dříve vyrábějící brzdové bubny převážně pro nákladní automobily TATRA, více na jih je situována někdejší DPD, čili hala dálkové pásové dopravy, dnes provozovna firmy SIAG CZ s.r.o.). Vlečka i přes poměrnou rozlehlost není vybavena žádným zabezpečovacím zařízením. Obsluhu zajišťuje společnost ONIVON a.s., která v části areálu provozuje kovovýrobu a je také majitelem infrastruktury včetně dvou místních lokotraktorů, a to 701.650-4 (ČKD Sokolovo výr. č. 4464/1958, dřívější majitel ZZN AGRO Pelhřimov a poté Transporta n.p.) a 702.582-8 (Turčianské Strojírny Martin 4400092/1968, ex. Transporta n.p.). Obě lokomotivy jsou v provozuschopném stavu a lze konstatovat, že tato vlečka je v dnešní době jednou z mála dosud fungujících v okolí, a to díky úspěšnému a plynulému obsazení areálu, ohroženého po konkurzní likvidaci Transporty a.s. v roce 1999, menšími firmami. Krom pravidelných vozů Es a Eas pro železný šrot asi dvakrát do měsíce je čas od času po železnici dopravován i hutní materiál a jiné zásilky.

Rychlík vedený motorovým vozem 854.204-5 "Bohunka" projíždí kolem stavědla vlečky Transporta Táhlý oblouk směrem k předávacímu kolejišti Brána areálu někdejší Transporty Chrudim Jižní zhlaví předávacího kolejiště
854.204-5 "Bohunka"
právě projíždí po trati 238 ku
chrudimskému hlavnímu nádraží okolo
zaústění vlečky od Transporty
Oblouk s výkolejkou
směrem k areálu, je jaro 2005
Alespoň zde jsou ještě brány 
železniční dopravě otevřené...
Jižní zhlaví
předávacího kolejiště
Trojkolejné předávací kolejiště Vůz Es čekající na naložení Severní zhlaví předávacího kolejiště Kusá kolej u čerpací stanice
Předávací kolejiště Vagon Es čekající na náklad
představuje část
pravidelného obratu vozů
Severní zhlaví kolejiště
Budova uprostřed u krajní koleje
je váhovna
mechanické kolejové váhy
Kusá kolej čerpací stanice
s oběma odstavenými lokotraktory
a plošinovým vozem Kbs (v popředí),
jenž často slouží k manipulaci
Lokotraktor 701.650-4 Lokotraktor 702.582-8 Spleť kolejí směřujících do jednotlivých provozů Příkré stoupání k úvrati
701.650-4,
provozní,
v majetku firmy ONIVON a.s.
702.582-8,
toho času také provozní
a i ona patřící ONIVONu
Jednotlivé koleje
jsou napojeny přímo na provozy
Příkré stoupání k halám,
kde v současnosti sídlí SIAG CZ,
s.r.o., výrobním programem částečně
navazující na tradice Transporty
Nakládka Easů Úvrať s objízdnou kolejí v horní části areálu Stoupání ke slévárně Vlečka v jedné z výrobních hal
Nakládka Easů Úvrať v horní části areálu Stoupání ke slévárně Vlečka v hale,
dnes využívané ČKD Kutná Hora
Smutná klasika železniční dopravy (bohužel nejen v Česku) Zarážedlo - konec vlečky někdejší Transporty i dnešního článku
Některé větve vlečky
však pomalu mizí v náletech dřevin
"Koncová"
u úvratě s objízdnou kolejí

zdroje: - pan Vlastislav Smutný
- Regionální Muzeum Chrudim

autor: Blackjack

Původní článek z 31. prosince 2005
byl naposledy upravován 21. ledna 2006

»Navigace«


ČS. opevnění 1935-38

Drážní archologie
Technické památky
Historické fotografie

Autoři příspěvků:

Petr Janda
Martin Korec
Petr Kunc
ISSN 1803-5493

Partneři projektu:

Petr Kunc ©2004 - 2011