Poválečné fortifikace\Protivzdušná obrana státu\Radiotech. vojsko v rámci PVOS (562.rtr Třemošná)

562. radiotechnická rota Třemošná - Vranov (VÚ 4806/D)

Rota byla začleněna do 56. radiotechnického praporu, který vznikl 12.9.1977 v posádce Praha-Zličín. Kromě roty velení (Zličín) jej ještě tvořila 560. místní radiotechnická rota (Praha-Zličín), 561. radiotechnická rota (Jesenice) a 563. radiotechnická rota (Ratiboř). Pro úplnost jen tolik, že 56.rtpr byl počátkem r. 1985 redislokován do Drnova u Slaného.

Tím končím popis dislokací a zařazení. Cílem tohoto pojednání není popis historie RTV, ta je perfektně popsána na fóru Československá PVO 1950-1992.

Koncem 80. let byla 562. rtr vyzbrojena následující radiolokační a spojovací technikou:

P-18

 1 ks krycí jméno ŽÁROVKA 1RL131 přehledový radiolokátor

PRV-9

 1 ks krycí jméno ŠTRBA 1RL19 radiolokační výškoměr

ST-68U

 1 ks -- -- 19Ž6 třídimenzionální RL krátkého a středního dosahu
VP-01M  1 ks krycí jméno VOZDUCH -- -- automatizovaný systém velení, několik mobilních kabin
(přívěsy s tahači URAL-375)

RDS-66

 1 ks krycí jméno DUHA -- -- souprava 2 středních směrových stanic na podvozku T-805

R-118BM

 1 ks -- -- -- -- KV dvoukan. radiost. na podvozku P-V3S (R-109, dálnopis)
GPS souřadnice objektu:
49°50'44.884"N, 13°34'27.951"E

Terénní průzkum:

28. června '06, Petr Janda

Fotodokumentace:

28. června '06, Petr Janda

Celková situace 562.rtr
Celková situace 562.rtr

Před dvěma roky jsem provedl průzkum bojového postavení bývalé 562.rtr Třemošná. Zastavím se u názvu roty. V oficiálních pramenech je rota nazývána jako Třemošná. Ve skutečnosti byla posádkou v obci Břasy a obvykle bývala v názvu roty uváděna i místní část - Vranov, protože rota byla postavena na k.ú.obce Vranov. Ta je dnes součástí Břas. Obec Třemošná pak leží západně od Břas cca 13 km daleko. Potud s tím nemám problém. Ovšem místní a věcí znalí lidé vědí, že ve Třemošné - na jejím severním okraji - ležela také další radiotechnická rota (49°49'57.992"N, 13°23'43.633"E). Ovšem po bližším průzkumu se ukázalo, že šlo o radiotechnický útvar sovětské armády, podléhající 57. samostatnému radiotechnickému praporu Neratovice. Ze silnice na Žatec býval vždycky vidět jejich přehledový RL P-12 CHVOJENEC ("Енисей") (1R114). Z tohoto důvodu jsem považoval za nutné vysvětlit lehkou možnost záměny a vzniku následné dezinformace.
Získal jsem (legálně!) některé dokumenty, které přesně datují vznik roty v Břasích. Podle stavebního povolení měla být akce zahájena 9/1981 a dokončena měla být 10/1982. Předpokládané náklady měly činit 5.698.000 Kčs. Budoucím uživatelem objektu měl být VÚ 8271 (3. dPVOS Žatec, klasicky uváděný nadřízený útvar). Z informací od poměrně dobře informovaných pracovníků stavebního úřadu z Obecního úřadu v Břasích (tímto jim děkuji za spolupráci!) vím, že po zahájení stavby začala mezi místními kolovat fáma o raketových silech na kopci, o odsunovacím kusu kopce a o velkém podzemí! Jistě byste to neuhodli, ale měl tam být podle zaručených zpráv nejspíše - jak jinak - raketový komplex SS-20 Pionýr!

Ubytovací monoblok a VS pohledem od příjezdové komunikace (rok 1996) Ubytovací monoblok a VS pohledem od příjezdové komunikace (rok 1996) Ubytovací budova - Stání pro přívěs VP-01M
Snímky ubytovacího monobloku a VS od příjezdové komunikace
(stav při převodu do majetku obce Břasy, 1996)
Stání pro přívěs VP-01M
(1996)

Tak a konec legrace - začnu popisovat bojovou část roty, která byla dokončena roku 1985, na poměrně strmém, ale ne rozlehlém kopci poblíž kóty 481,0 Na Křížku, severně od obce Břasy. Na jižní straně boj. č. byla ubytovací budova pro bojovou směnu a velitelské stanoviště roty. Na severní straně této budovy byla, podobně jako u 561. rtr Jesenice, betonová zpevněná plocha pro přívěsy zařízení ASV VP-01M VOZDUCH, později VP-02M "SAMECHOV", předávající data na VS roty do operačního sálu v budově. Celou bojovou částí procházela objízdná komunikace.

Zastavovací plán bojové části 562. rtr

Plán bojové části 562. rtr
 

Bojová část je složená z typizovaných stavebních objektů (komunikace, zodolněné objekty, zodolněná stání pro techniku, pohotovostní úkryty živé síly), kde podstatná část stavební dokumentace je neměnná (pevně daná typovým projektem od VPÚ), a zbytek tvoří měnné parametry dle konkrétních podmínek stavby (zapuštění vjezdů, maskování). Proto se lze setkat s obdobnými objekty a jejich podobným rozmístěním i v b.č. jiných rth (561. rtr Jesenice).

Nepřehlédnutelné jsou tři betonové "kurgany" (termín ze sovětské vojenské hantýrky, označující "umělé návrší"). Nejseverněji je kurgan č.318a a podle zastavovacího plánu zde měl stát výškoměr PRV-9. Prostřední kurgan měl číslo 318b (na něm byl po obsazení útvarem umístěn přehledový lokátor P-37 "Dýšina") a jižní kurgan pak měl číslo 318c (výškoměr PRV-11 "Svojšín"). Při pozorném pohledu na ortofotomapu a zastavovací plán je vidět, že všechny tři "kurgany" byly propojeny komunikací každý se stanovištěm na stropnici a zodolněným okopem na opačné straně. Provedení "kurganů" u nově budovaných radiotechnických stanovišť rot umožňovalo anténní jednotky RL dle aktuální potřeby motoricky po rovné nájezdové rampě vytahovat na stropnici nebo spouštět do okopů (nebyl tedy potřeba automobilní tahač). Uvnitř každého "kurganu" byla za tímto účelem instalována strojovna se silným vrátkem. Na horní plošině pak byla vodící kladka pro lano, aby se nedřelo po zemi. "Kurgany" měly dole také velká garážová stání, pro kabiny RL, krytá plechovými vraty, a technické zázemí.

 Zodolněný "kurgan" 318a  Zodolněný "kurgan" 318b  Zodolněný "kurgan" 318c
 Plán zodolněného "kurganu" 318a
k objektu náležel okop č. 323-OK5
 Plán zodolněného "kurganu" 318b
k objektu náležel okop č. 322-OK4
 Plán zodolněného "kurganu" 318c
k objektu náležel okop č. 321-OK3
(pro umístění P-15 s anténou zachycení
nízkoletících cílů na stožáru UNŽA 1L81-1)
Obsazení kójí "kurganu" technikou: Obsazení kójí "kurganu" technikou: Obsazení kójí "kurganu" technikou:
kabeláže k PRV-9, ST-68U
elektrocentrála AD-30-T/230 nebo EC-30
náhradní díly pro ÚŽ-6, sklad dílů PRV-9
KrAZ-260 - tahač přívěsů
KrAZ-255B - tahač pro ST-68U
30 mm PLdvK vz.53/59
kabelový vůz ASV VP-01M
sklad materiálu
sklad dílů P-18

Na SV konci bojové části byly další dva opevněné okopy č. 319a-OK1 a 319b-OK1. Zřejmě sloužily jako palbené postavení 30 mm PLdvK vz.53. Východní strana boj.části obsahovala objekt 335 (úpravna vody) a okop 324-OK3. V jeho blízkosti měla stát klamná maketa RL P-15. Nebyla tam trvale, ale jistou dobu ano, což mi potvrdil člověk, který to tam znal. Na JV rohu měl být postaven ÚŽ-6, ale nebyl již dokončen.
Zastavovací plán dále uvádí, že v prostoru mezi prostředním kurganem a obj. č. 335 měl stát RL P-18. A mezi okopem 321-OK3 a 322-OK4 měla stát anténa přehledového třídimenzionálního RL krátkého a středního dosahu ST-68U "Solisko". Na severní straně postavení, na svahu odvráceném do volného prostoru byl objekt 322 - malý muniční sklad. V JZ rohu postavení byla žumpa na vyvážení.

Pamětníci uvádí, že ne všechny instalované lokátory bývaly zařazovány do grafikonů. Službu držely hlavně P-37 a PRV-11 v ručním, nebo automatickém režimu (napojení na ASV VP-02M "SAMECHOV"). Jako modifikace údajně bývala občas v provozu kombinace PRV-9 a P-18. Pravidelné průlety SR-71 Blackbird byly vedeny na P-37 a PRV-11. ST-68 U nebýval pravidelně zařazován do grafikonů.

Ubytovací monoblok a VS rtr Pohled od monobloku směrem na Vranovice Páteřní komunikace "Kurgan" 318a
Objekt 317 - monoblok
kanceláře, ubytování VZS
a velitelský sál radiotechnické roty
(objekt po rekonstrukci zvýšen o patro)
Pohled od 317 na Vranovice
(zde stály 2 stožáry
antén směrových radiostanic)
Páteřní komunikace
(pohled dolů k bráně bojové části)
"Kurgan" 318a
(plechová vrata stání pro techniku)
"Kurgan" 318b Pohled z objektu 318b směrem k 318a Pohled z objektu 318b směrem k 318c Pěchotní vstup do kurganu 318c
"Kurgan" 318b Pohled z objektu 318b
směrem k 318a
Pohled z objektu 318b
směrem k 318c
Pěchotní vstup do objektu 318c
Průchod dvěma bočními sklady v kurganu c Objekt 318c - stání pro kabelový vůz ASV VP-01M Vrátek v boční komoře 318c Průchod tažného lana skrz strop
Průchod dvěma bočními sklady
(díly pro P-18)
Objekt 318c
- stání pro kabelový vůz ASV VP-01M
Vrátek v boční komoře 318c,
vpravo spodní kladka
pro vedení lana skrz strop
Průchod lana skrz strop,
ocelové vzpěry horní vodící kladky
Spodní kladka Detail vzpěr a průchodu stropem Vodící kladka na stropnici Muniční kobka
Spodní kladka Detail vzpěr
a průchodu stropem
Vodící kladka na stropnici Muniční kobka

Areál "roty"

Areál "roty"
na okraji obce Břasy
(po přestavbě slouží jako dům
s pečovatelskou službou)

Rota byla umístěna pod kopcem u silnice č. 232 směr Újezd u Sv.kříže (49°50'30.346"N, 13°34'49.158"E). Klasická rtr s nutným vybavením. Zde bližší informace nemám.

Součástí roty se stala někdy v r.1991 i stálá kulová střelnice u Břas (v blízkosti těžebních jam).

Současný stav: v Břasích kupodivu nenastal zmar, což s radostí sděluji všem, které to zajímá. Je pravdou, že mnohé části "na kopci" byly již odstraněny a nebo poměrně předělány (platí zejména pro ubytovací objekty). Objekty roty a ubyt. budova boj.části slouží jako dům s pečovatelskou službou pro staré občany. Zodolněné objekty nahoře slouží jako sklady k podnikání. Konečně jeden bývalý vojenský objekt, který byl včas předán a zachráněn pro smysluplné využití!

Uvítám, když se přihlásí pamětníci, kteří zde sloužili. Na první pohled se mi zdá (možná se mýlím), že zde bylo na radiotechnickou rotu možná až "přelokátorováno"! Podle podkladů býv. KVUSS by zde kromě VP-01M a UNŽA byly lokátory P-18, PRV-9, PRV-11, P-37 a ST-68U. A to nepočítám ověřenou existenci makety P-15, která byla postavena tak, aby na ni bylo ze silnice č.223 dobře vidět!

Proto budu rád, když to v diskusních příspěvcích znalci uvedou na správnou míru. Tímto jim předem děkuji za jejich zájem!

zdroje: - pan Jiří Hruška, býv. technik P-37
- ortofoto Mapy.cz
- ilustrační foto techniky z Guns.ru a Wikipedia.de

autor: Petr Janda

Původní článek ze 17. října 2008
již nebyl později upravován

»Navigace«


ČS. opevnění 1935-38

Drážní archologie
Technické památky
Historické fotografie

Autoři příspěvků:

Petr Janda
Martin Korec
Petr Kunc
ISSN 1803-5493

Partneři projektu:

Petr Kunc ©2004 - 2011