561. radiotechnická rota Jesenice (VÚ 4806/C)

Úvodem několik informací o vzájemných vazbách popisovaného vojenského útvaru. Součástí 3. divize PVOS byla 3. radiotechnická brigáda, vytvořená v roce 1977. Velitelství brigády bylo v době jejího vzniku podřízeno pět již dříve existujících radiotechnických praporů (51. - 55. radiotechnický prapor) a jeden nově vytvořený (56. radiotechnický prapor). Byl zřízen jako poslední 1.9.1977.

V roce 1991 byl prapor přemístěn do areálu SVS 71. plrb do Drnova u Slaného (50°13'45.717"N, 14°9'16.874"E). Od 1.1.1994 došlo ke změně členění radiotechnických útvarů 4.sboru PVO a k jejich přejmenování. 56.radiotechnický prapor byl přejmenován na 46. skupinu radiolokačního průzkumu a uvědomování.

Celková situace 561.rtr

561. radiotechnická rota Jesenice byla dislokována na severním okraji obce Žďár (okr. Rakovník). Velení a týl roty byly v objektech u silnice Plzeň - Most, které sdílela ještě spolu se dvěma útvary automobilního a stavebního vojska (fotografie zachycují pohled z východu, bránu útvaru a pomalu chátrající ubytovací budovy). Ze situačních ortofotomap je vidět, že rota měla pravděpodobně dvě stanoviště, kde byly umístěny vlastní radiolokátory.

Údajné stanoviště jednoho lokátoru v lesíku východně od nového RL stanoviště jsem neměl čas prozkoumat, ke konci 80. let již však s určitostí není doloženo, zřejmě souviselo s počátky útvaru.

Moderní radiolokační stanoviště, poblíž kóty 572 m n.m. Přívraty, nad kasárenskou částí, "rotou", (bližší rozložení v terénu viz zaznačení celkové situace v ortofotomapě) bylo budováno v první polovině 80. let minulého století, s ukončením stavebních prací roku 1985, již za běžného provozu útvaru. Podívejme se podrobněji na to, jak postavení vypadá dnes. Přímo proti vjezdu do areálu jsou dva pohotovostní podzemní úkryty typu ÚŽ-6 (4). Po levé straně příjezdové komunikace je vysoký val s betonovou opěrnou zdí, nad níž se rozkládá zpevněná plocha před štábní a ubytovací budovou (1). Na tomto prostranství stály mobilní kabiny automatizovaného systému velení roty, VP-02U, ze systému VOZDUCH V-1p. Budova poskytovala zázemí právě sloužící bojové směně, nacházela se zde kancelář velitele, kuchyňka, společenská místnost, zbrojní sklad, sál obsluhy ASV VOZDUCH, sociální zařízení, místnosti pro technickou údržbu a ložnice mužstva. V suterénu budovy byla kotelna, místnost obsluhy kotelny, sklad uhlí, kabelovna a spojovací ústředna. Východně za štábní budovou stál stožár antén směrových radiostanic.

Naproti štábní budově je dvojice okopů pro techniku. Nacházela se zde Tatra T-805 se směrovými radiostanicemi RDS-66 (2) a Praga P-V3S R-118BM s dálnopisem a radiostanicí R-109 (3). Všechny okopy v areálu jsou hluboké, z monolitického betonu a opatřeny vysokými zemními valy, ukrývaná technika byla navíc překryta maskovacími sítěmi. V každém okopu je na levé straně několik nik pro el. rozvaděče s pojistkovými skříňkami (vlastní rozvaděče však již všude chybí).   

Areálem prochází páteřní komunikace a od ní jsou symetricky rozmístěny další komponenty postavení. Na rozšířeném prostranství je po obou stranách po jednom zodolněném trojloďovém úkrytu. Severní úkryt (5) v jednotlivých lodích ukrýval sklady materiálu a elektrocentrály, na plošině na stropnici úkrytu byla umístěna anténní jednotka přehledového radiolokátoru P-37 DÝŠINA. Jižní úkryt (6) měl v lodích umístěny jen elektrocentrály, v pomocných místnostech byly před uvedením štábní budovy do provozu (podzim 1985) provizorně umístěny i ubikace mužstva. Na stropnici jižního úkrytu se periodicky střídal přehledový radiolokátor P-15 HRAŠOVÍK a radiovýškoměr PRV-16 BARČA. Nájezdy k oběma plošinám pro radiolokátory, k  severní (7) i jižní (8), vedly ze západního směru. Na západním konci páteřní komunikace je nájezd na vyvýšené stanoviště radiovýškoměru PRV-9 ŠTRBA.

Oba trojlodní úkryty měly lodě v zadní části vzájemně propojené průchody, tudíž bylo možno procházet mezi jednotlivými loděmi i při zavřených vjezdových vratech. Vpravo od vjezdů do lodí jsou dveře do hotovostní místnosti, která navazuje na místnost technické údržby, z níž vedou dveře do pravé lodi. Prostory úkrytu jsou odvětrány a výduchy vzduchotechniky jsou vyvedeny mimo úkryt.

Na každé straně stanoviště radiovýškoměru PRV-9 ŠTRBA je dvojice okopů pro P-15 HRAŠOVÍK (9) a jednu kabinu ASV VOZDUCH (10). V krajních okopech po obou stranách stál 30 mm PLDvK vz.53/59 JEŠTĚRKA, k zajištění ochrany proti nízkoletícím cílům.

Na jednom místě jsem při průzkumu zaznamenal hodně zarostlý okop pro kruhovou obranu objektu (15). Jistě je jich tam víc, ale nechtělo se mi je hledat ve vysoké trávě. Vzadu za dvojicí úkrytů ÚŽ-6 armáda "zapomněla" torzo skříňové nástavby P-V3S od dálnopisu s RDS R-109 (19).

Pro širší představu situace přikládám dva snímky pohledů z východní strany na areál stanoviště radiolokátorů, a také přiblížený pohled. A nakonec jeden pohled do krajiny severně směrem na Tlesky a Drahouš. Široko daleko a kolem dokola nerušený výhled.

Pro úplnost ještě několik z vojenského hlediska méně zajímavých detailů. Vpravo od vstupní brány je vyvýšený objekt vodojemu a vodárny, jsou tam trubky a betonové nádrže. Vodojem býval spojený potrubím s obecní vodárnou, ale vinou špatného provedení potrubí nebyl nikdy funkční, voda se do něho musela dovážet cisternou z Rakovníka. V současnosti zde někdo vypáčil stropní desky, pozor na pád! Ve východním okraji areálu je muniční sklad (zřejmě i díky protiletadlovým dvojkanónům 30 mm PLDvK vz.53/59 JEŠTĚRKA, zařazeným do výzbroje). Pak jsem při odjezdu zaznamenal též oplocený prostor, v němž bývala trafostanice.

Je znát, že areál je volně přístupný a dlouho opuštěný. Někde chybí okna i s rámy (!). Klasika: zloději nezanechali stop. Na co sáhli, to ukradli, pomalu, ale jistě se ztrácejí i prefabrikované desky ze zpevněných komunikací. Horší je ale silný nepořádek po celém areálu. Místní chlíváci postupně zavezli všechny okopy komunálním svinstvem. Armáda toho tady také dost ponechala. Místy to připomíná rumiště. Tolik k popisu.

zdroje: - Vlastivědné muzeum Slaný, 2002
- Vojenství kvalitně
- Mapy.cz
- bývalý příslušník 561. rtr, pan Jiří Bříza
- foto pan Michal Pertzian
- foto časopis ATOM
- foto Miloš Haltmar