Poválečné fortifikace\Nezařazené vojenské objekty\Technické cvičiště v Pardubicích

Historie zanikajícího Technického cvičiště v Pardubicích

GPS souřadnice objektu:

50°1'15.9"N,15°47'25.01"E

Terénní průzkum:

20.7. '03, P. Kunc, M. Čáp
16.1. '06, Petr Kunc

Fotodokumentace:

20.7. '03, P. Kunc, M. Čáp
16.1. '06, Petr Kunc

Kasárna TGM, Pardubice, 30. léta 20. století
Kasárna Tomáše Garrigue Masaryka
z roku 1927, na Zborovském náměstí v Pardubicích
(místo mírové dislokace Železničního pluku).
Kasárna byla slavnostně předána do užívání
ve svátek republiky, dne 28. 10. 1927

Historie brzy již bývalého Technického cvičiště v Pardubicích sahá až do roku 1922, kdy započala jednání o zřízení adekvátního výcvikového prostoru pro potřeby Železničního pluku v členité nivě řeky Chrudmiky pod návrším Vinice, jižně od města. V průběhu zimy 1922/23 proběhly přípravné zemní práce a 15.3.1923 započala provizorní pokládka kolejového svršku drážky o rozchodu 600 mm, aby bylo možné převážet díly pro stavbu mostu přes Chrudimku. O necelé dva měsíce později, dne 14. května 1923, byl definitivně zahájen provoz drážky spojující stávající dočasný a nevyhovující areál Železničního pluku v tzv. "Karanténě" s nově vznikajícím cvičištěm pod Vinicí.

Letecký snímek Technického cvičiště z roku 1933 Ortofotomapa Technického cvičiště z roku 2003 Letecký snímek západní části areálu
Letecký snímek
Technického cvičiště z roku 1933
s jižní orientací
Ortofotomapa
Technického cvičiště,
pořízená roku 2003
Letecký snímek západní části
vojenského prostoru
Povodně roku 1926, pohled na areál Technického cvičiště od dnešní nemocnice Povodně 1926, pohled ze svahu nad Chrudimkou na zatopený areál cvičiště, proti proudu řeky
Povodně roku 1926, jak se projevily
na Technickém cvičišti. Snímek je pořízen
z hrany svahu nad Chrudimkou od dnešní
nemocnice, pohledem na jih proti proudu.
Násep uprostřed snímku ohraničuje
normální vzdutí jezové zdrže na cvičišti.
Násep a most, který se rýsuje přes rozvodně-
nou řeku, leží přesně v trase pozdějšího
viaduktu, vysoký zemní násep zcela vpravo
ostatně již předznamenává jeho stavbu
Opět povodeň 1926,
fotograf zde však již poodešel několik set
metrů při hraně svahu jižněji.
Jasně zřetelný je zde most - předchůdce
viaduktu, který se v té době již začínal
stavět. Dobře vidět jsou i všudypřítomné
sloupy lanovkových drah. V pozadí v trase
řeky prosvítá nejjižněji položený cvičný
most a vpravo pak jesničánecký lesík.

Dodnes asi nejzachovalejšími ženijními stavbami jsou čtyři mosty překonávající Chrudimku, jejíž koryto zde bylo v rámci výstavby cvičiště opevněno a sevřeno protipovodňovými hrázemi. Rovněž byl zřízen takzvaný "Zimní přístav", vzniklý ze slepého ramene Chrudimky po napřímení jejího toku. Tratě různých rozchodů, vedoucí po mostech, podél řeky a různě v terénu, sloužily nejen k výcviku drážních specialistů, ale zároveň i k budování celého cvičiště, které postupným rozšiřováním sahalo od návrší Vinice až po jesničánecký lesík "Drábovy kouty" (kde mimochodem od 19.10.1907 dodnes funguje první pardubická vodárna).

Parní lokomotiva 25.001 (U 25.902), přelom 20. a 30. let Most na úzkorozchodné dráze, směřující na Hůrka k vodnímu cvičišti u Labe Jedna z mnoha lanových drah, zřízených v Technickém cvičišti (30. léta)
Parní lokomotiva 25.001
(U 25.902) rozchodu 760 mm
v areálu Nových železničních skladů,
přelom 20. a 30. let minulého století
Most Vojenské polní dráhy,
na větvi pokračující dále na sever
k Donucovací pracovně, na Hůrka
a k vodnímu cvičišti u Labe
Na Technickém cvičišti byly krom
drážek provozovány též četné lanové dráhy,
na konci 30. let využívané například i na stav-
bách ČS. opevnění na Králicku a v Orl. h.
Segment čtyř polí Roth-Waagnerovy konstrukce Konstrukce R.W. mostu při cvičném sestavení na souši Dnes je již těžko zjistitelné, kolik přesně a kde bylo na trase Chrudimky v Technickém cvičišti dohromady postaveno provizorních mostů Stavba R.W. mostu (volná montáž), 1925
Segment čtyř polí
příhradové R.W. konstrukce
R.W. most
při sestavení cvičně na souši,
areál Nových žel. skladů
Rok co rok
se měnily trasy tratí na Technickém
cvičišti, rok co rok probíhal
výcvik stavby a bourání mostů
Stavba mostu (volná montáž),
19.X.1925 (za povšimnutí stojí i pův.
přírodní koryto Chrudimky, jez s uprav.
zdrží byl zbudován až roku 1928)
20. léta 20. století na Technickém cvičišti v Pardubicích Stavba mostních provizorií Ocelový pilíř R.W. konstrukce
20. léta 20. století
na Technickém cvičišti
(stavba mostu Roth - Wagnerovy konstrukce)
Stavba mostních provizorií
(zde dřevěné konstrukce)
též patřila k často procvičovaným úkonům
(budova v pozadí je škola v Pardubičkách)
Ocelový pilíř R.W. konstrukce,
na horizontu nad parkem Vinice vodojem,
stojící v areálu dnešní
Krajské nemocnice v Pardubicích
První most Kohnovy soustavy Pohled přes mostovku směrem k Nemošicím
Most Kohnovy soustavy
o třech mostních polích
(pohled z jihu)
Mostovka
(pod nánosem zeminy
se stále nachází železniční svršek)

Ve směru po proudu nejprve stojí ocelový most Kohnovy soustavy. Jedná se vlastně o obloukový železniční most tvořící prostřední díl, jenž se na každém břehu opírá o jeden kamenný pilíř. Krajní díly na obou stranách jsou tvořeny mostovými poli příhradové konstrukce.
Druhý most Kohnovy soustavy, foto z jihu Druhý most Kohnovy soustavy, foto ze severu Na tento most se zjara 2004 podíval i historický Autobus Škoda 706RTO
Druhý most Kohnovy soustavy
(pohled z jihu)
Druhý most Kohnovy soustavy
(pohled ze severu)
Autobus Škoda 706RTO
se na most dostal v rámci
81. setkání KŽC dne 25.3.2004

Druhý most Kohnovy soustavy spojuje oba břehy opodál po proudu a vede po něm hlavní cesta, která spojuje kasárna tzv. "Nového železničního skladu" na levém břehu s Technickým cvičištěm na břehu pravém. Kohnova soustava (příhrada 3 metry dlouhá) je nejstarší, méně únosnou konstrukcí, která nahradila dřevěné mosty budované železničním vojskem do 90. let 19. století.

Viadukt s R.W. mostem Stavba mostu R.W. soustavy
Viadukt s mostem
při montáži z lešení, klenoucí se nad vzdutou
Chrudimkou, která zde dosahovala úctyhodné
šíře 75 metrů (foto z přelomu 20. a 30. let)
Stavba mostu R.W. soustavy
na viaduktu
(přelom 20. a 30. let)

Viadukt s mostem Roth-Waagnerovy konstrukce se klenul vysoko nad Chrudimkou. Jeho dva krajní železobetonové obloukové pilíře dodnes stojí přimknuté k prudkému svahu na pravém břehu řeky, u hřbitova. Další statický pilíř mostu se tyčí 80 metrů daleko, až na levém břehu Chrudimky. Na přilehlý železniční násep vedoucí od podjezdu u Svaté Anny navazují opět dva mohutné betonové, kamenem obložené krajní obloukové pilíře. Na tyto statické prvky mostu ženisté každoročně několikrát cvičně pokládali a zase skládali vlastní příhradovou R.W. konstrukci z ocelových profilů spojených šrouby. Souprava z roku 1900 umožňovala výstavbu konstrukce z jednotlivých ocelových prutů, pásnic a styčníků do příhrad o rozměru 4x3 metry. Taková koncepce znamenala malou váhu jednotlivých prvků, možnost šikmých vzpěr, relativně snadnou montáž i ve složitých podmínkách a velkou variabilitu. Na druhou stranu montáž nutně trvala mnohem déle a celková hmotnost konstrukce byla vyšší. Také cena soupravy byla poměrně vysoká, právě kvůli výrobě náročné na přesnost a vysokým požadavkům na vzájemnou zaměnitelnost dílů. Stavba probíhala postupným doplňováním jednotlivých segmentů. Mostovka byla v případě Technického cvičiště v Pardubicích vedena na horní části příhrady. Vysoká nosnost předurčovala mosty, využívající R.W. konstrukce, primárně pro železniční dopravu. Mosty této konstrukce byly často využívány jako provizoria i v civilním dopravním stavitelství, v Bratislavě například Starý most přes Dunaj R.W. konstrukce slouží od konce války dodnes.

Pohled na viadukt ze snímku z 30. let 20. století Ukázky brodu řeky jezdectvem, počátek 30. let minulého století Destrukce jednoho z provizorních mostů, počátek 30. let na Technickém cvičišti Viadukt na Technickém cvičišti (oblouky na pravém břehu), stav z ledna 2006
Pohled na viadukt
s osazenou R.W. konstrukcí, fotografo-
vaný od pardubičského hřbitova. V po-
zadí další R.W. most  (30. léta 20. st.)
Viadukt
na pozadí ukázek překonávání řeky
(jezera vzniklého přehrazením Chru-
dimky) jezdectvem ČSA, poč. 30. let
Nejen stavět, ale i destruovat
mosty bývalo v kompetenci železnič-
ního vojska (pohled k Pardubičkám,
viadukt vlevo v pozadí)
Viadukt Roth-Waagner. soust.
(krajní pilíře na pravém břehu
u hřbitova, leden 2006)
Viadukt na Technickém cvičišti (oblouky na pravém břehu), stav z ledna 2006 Viadukt na Technickém cvičišti (oblouky na levém břehu), stav z ledna 2006 Za tímto zarážedlem dříve pokračovala 1435 mm trať po náspu až k viaduktu Podjezd 600 mm drážky pod náspem 1435 mm trati
Most Roth-Waagnerovy soust.
(krajní pilíře na pravém břehu
u hřbitova, leden 2006)
Most Roth-Waagnerovy soust.
(krajní pilíře na levém břehu Chrudim-
ky, navazující na násep normál-
něrozchodné dráhy, leden 2006)
Zarážedlo na náspu,
ukončující normálněrozchodnou cvič-
nou dráhu, která dříve pokračovala
na most a dál na druhý břeh (2005)
Podjezd úzkorozchodné drážky
pod náspem cvičné dráhy 1435 mm
(2005)

Čtvrtý most, opět Roth-Waagnerovy konstrukce, začínal vysoko na břehu téměř v areálu dnešní Krajské nemocnice. Přes dodnes zachovalý betonový pilíř překlenoval Chrudimku a končil slepě na ocelovém či dřevěném příhradovém pilíři, který stál na betonovém základu v místě dnešní loděnice.

Most Roth-Waagnerovy soustavy, ve svahu u nemocnice, vpravo známá plovárna, rok 1938 Most Roth-Waagnerovy soustavy, ve svahu u nemocnice, 1938
Most Roth-Waagnerovy soustavy, ve svahu u nemocnice
Za povšimnutí stojí jez v popředí, který ve funkčním stavu dnes již nespatříme.
Dobře patrná je i původní plovárna (na první fotografii před montovaným pilířem),
o níž je krátká zmínka dále v textu. Fotografie byly pořízeny roku 1938
Po mostu zbyl do dnešních časů jen betonový pilíř na břehu Chrudimky Pohled od někdejší paty mostu přes řeku
Pilíř na břehu Chrudimky
je jediným fragmentem,
který se dodnes po mostu zachoval
(16.1.2006)
Pohled od někdejší paty mostu,
od dnešní Krajské nemocnice
(16.1.2006)

Levý břeh Chrudimky, u jezera těsně před jezem pod Nemocnicí, v pozadí pilíř R.W. mostu Torzo vojenského jezu Torzo vojenského jezu, vzadu budovy někdejší plovárny
Levý břeh Chrudimky,
těsně před jezem pod Nemocnicí
Zubožené torzo jezu,
někde na snímku vlevo za jezem
bývala známá veřejná plovárna
(16.1.2006)
Poničený jez na Chrudimce,
v pozadí v přebujelém houští
vyčnívá budova bývalé plovárny
(podzim 2005)

Jak je možné odtušit z předchozí historické fotografie R.W. mostu pod dnešní nemocnicí, nebýval zdejší jez vždy v tak zbědovaném stavu. Je hradidlový (fošny hradidel a jejich ovládání jsou už minulostí, stejně jako vorová propust se stavidlem) a byl vystavěn v souvislosti s budováním Technického cvičiště ve 20. letech (kolaudace 1928), aby bylo docíleno vzdutí hladiny, potřebné pro vytvoření optimálních podmínek k výcviku. Vodní plochu bezprostředně u jezu také až do konce 2. světové války využívala legendární plovárna.

Součástí vojenského cvičiště byla i vojenská plovárna na Chrudimce u jezu pod Vinicí. V různých pavilonech pořádali vojáci plesy a koncerty, ale nejoblíbenějším místem se stalo koupaliště. K němu patřila velká zděná budova, dřevěný bazén pro děti, různá skákadla a skluzavka. Dopoledne probíhal v areálu plavecký výcvik vojáků, odpoledne a večer pak patřil rodinám oficírů a jimi pozvaným hostům - tak, jak nařizoval vojenský předpis.
Venku před areálem stávala vojenská služba a vojáci sami vykonávali veškeré potřebné práce, pracovali nejen jako správci, ale starali se i o občerstvení a ostatní sportovní vyžití. Důstojníci se kromě dne u vody scházeli i po večerech - tentokrát u karet. Pro zájemce o rybaření ještě přibyly malé rybníčky s dovezenými kapry. A manželky důstojníků se pravidelně setkávaly na nových tenisových kurtech.
Vojáci hráčkám sbírali míčky, za což jim náležela odměna v podobě dvacetihaléřových poukázek. Ostatní občany ale moc nenadchlo, že na tuto plovárnu měli možnost vstupu jen zvaní a vojáci.

Pováleční "hospodáři" však nechali místo zpustnout do té míry, že v 70. letech musel být jez z důvodu zadržování ledu při jarním tání vojáky odstřelen. A tak jen rozpadající se torzo dodnes čeká na svůj úplný zánik.

Z druhé poloviny 70. let, z období působení 1. ženijní brigády (1. ženijní opevňovací prapor Pardubice), pochází trojice cvičných ženijních úkrytů, postavených ze železobetonových rámů. Prvý i druhý objekt jsou improvizované stavby bez jakýchkoliv ocelových prvků a uzávěrů vchodu.

Vchod do zemního úkrytu vyztuženého ženijními rámy Vstupní chodba "zemljanky" Úkrytová místnost Improvizovaný nouzový východ
Zarostlý vchod rámové
"zemljanky"
Klesající vstupní chodba
z ženijních rámů
Interiér úkrytové místnosti Improvizovaný nouzový východ
vydřeveným výlezem na povrch
Vstup do druhé "zemljanky" Dřevěný uzávěr vchodu Úkrytová místnost
Vstup do druhé zemljanky,
která je rovněž umístěna
na louce při okraji areálu
Dřevěný uzávěr vchodu Úkrytová místnost

Třetí úkryt je ovšem regulérního typu ÚŽ-6b. Jedinou odchylkou od běžných objektů tohoto typu je zavedení el. proudu, které jindy nebývá pravidlem. Úkryt byl vystavěn hned vedle pěchotní střelnice a polygonu pro nácvik práce s výbušninami.

Nejvíce zachovaný je třetí kryt - typ ÚŽ-6 - TRHS První protiplynová předsíň Druhá protiplynová předsíň a pohled do úkrytové místnosti
Třetí kryt - typ ÚŽ-6 - TRHS
je nejvíce zachovalý
První protiplynová předsíň Druhá protiplynová předsíň
a průhled do úkrytové místnosti

Na zřetelném valu, který tvoří stěnu pěchotní střelnice, lze navíc narazit na pozůstatky jakéhosi betonového armovaného objektu, který je však rozvalen výbuchem. Kromě zmiňovaných staveb se v areálu cvičiště nachází spousty protipěchotních i protitankových překážek, ostnatého drátu, zákopů či tělovýchovné cvičiště s přednáškovým posezením. Občas se podaří najít v prostoru zapomenutou minu či drobné vojenské vybavení. V terénu je do jisté míry možné vysledovat průběh snesených 1435 mm cvičných tratí, tělesa 760 mm a 600 mm drážek jsou však již dávno neznatelná.

Protitankové překážky, tzv. "rohatky" Ruina zlikvidovaného betonového objektu Školící posezení Zarůstající tělovýchovné cvičiště
Trojhranné jehly, tzv. "rohatky"
I když se velikostí nezdají, měly tvořit
protitankovou překážku. Dříve se po-
užívaly u poválek na záp. hranici
Ruiny zlikvidovaného
železobetonového objektu na hraně
valu
Školící posezení,
dokonce i s tabulí
Zarůstající pozůstatky
tělovýchovného cvičiště

Jedinou z dodnes dochovaných budov na Technickém cvičišti je pozorovatelna na vrcholku návrší, hned za hřbitovem v Pardubičkách. Budova byla postavena již ve 20. letech minulého století spolu s příchodem vojska a jelikož je příhodně umístěna na nejvyšším místě a takřka uprostřed cvičiště, sloužila k řízení a pozorování výcviku.

Objekt s původní vyhlídkovou terasou byl podstatně rozšířen v roce 1973, byla přistavěna školící místnost a sklad materiálu. Budova také sloužila jako "důstojnický klub". V 90. letech, s koncem působení armády ve zdejším prostoru, se zde konaly armádní večírky, odtud budova dostala jméno "Badabar" ...

Pozorovatelna, zvaná Badabar, stojící na nejvyšším místě na cvičišti Badabar - interiér, školící místnost Výhled ze stropnice pozorovatelny na Technické cvičiště
Pozorovatelna, zvaná Badabar
Původní objekt z první republiky
byl podstatně menší
Školící místnost
Budova je dnes
v podstatě zdevastovaná, ačkoliv
sem pravidelně zajíždí vojenská hlídka
Výhled ze stropnice pozorovatelny
dnes postihuje jen menší, východní část Technického cvičiště,
zbytek výhledu směrem k řece a na druhý břeh zakrývá
zhruba dvacetiletý nálet jasanu a dubu

AČR v tomto prostoru vyvíjela činnost ještě v roce 2003, cvičiště využívala obrněná vozidla BVP 131. smíšeného dělostřeleckého oddílu z Masarykových kasáren, který měl bojovou techniku (BVP ve speciálních RL úpravách, 122mm RM vz. 70 "Grad" a 152mm ShKH vz. 77 "Dana") garážovanou v autoparku Nových železničních skladů.

Dodnes občas na Technickém cvičišti ryjí půdu pásy vojenské techniky, nyní však jde spíše o dobrou vůli a spolupráci s AOPK v péči o vzácné korýše (listonohy a žábronožky), vázané na dočasné kalužiny a výmoly v obnažené půdě. Koryto Chrudimky rovněž osídlila ohrožená vážka klínatka rohatá, výskytem omezená na obnažené písčité náplavy.

Protipěchotní překážka z ČS. opevnění 1935-38 Betonový sloup osvětlení u bývalé plovárny
Ještě před pár lety
bylo na Technickém cvičišti možné
najít protipěchotní překážky, evakuova-
né po září 1938 z ČS. opevnění
Betonový sloup osvětlení,
dodnes stojící u zarostlé cesty
nedaleko jezu v místech,
kde bývala plovárna

V současnosti probíhá převod pozemků bývalého Technického cvičiště do vlastnictví Statutárního města Pardubice, lukrativní pozemky ve stráni nad řekou, kde se odjakživa říkává "Na Kostelní", se zřejmě v nejbližší době bohužel změní na stavební parcely. Vinici má také protnout jihovýchodní větev obchvatu Pardubic, která zřejmě definitivně zpečetí poklidnou a zadumanou atmosféru tohoto pardubického místa.

zdroje: - foto pan Jiří Klicpera, Lázně Bohdaneč
- foto pan Ivan Navrátil, Beroun
- Petr Korbel: Vojenské lanovky v období první republiky II
- www.trolejbus.cz/vpd/
- foto Povodí Labe, s.p.
- deník Mladá fronta DNES
- foto pan Aleš Kuna

autor: Petr Kunc

Původní článek z 20. července 2003
byl naposledy upravován 6. ledna 2010

»Navigace«


ČS. opevnění 1935-38

Drážní archologie
Technické památky
Historické fotografie

Autoři příspěvků:

Petr Janda
Martin Korec
Petr Kunc
ISSN 1803-5493

Partneři projektu:

Petr Kunc ©2004 - 2011