PRTB Kozlov, VVP Libavá
(mobilní raketová technická základna Sovětské armády)

122.. raketová brigáda Sovětské armády, vyzbrojená komplexy krátkého doletu 9K76B v síle 26 bojových raket 9M76, byla na území ČSSR, do Hranic na Moravě, vyvedena na základě tzv. "odvetného opatření", reagujícího na rozmístění raket Pershing 2 a 572 kusů střel s plochou dráhou letu na území evropských států Severoatlantické aliance. Spolu s touto brigádou se do Československa přesunula i PRTB, zajišťující skladování a servis pro jaderné hlavice, jež by v případě bojového nasazení použily právě oddíly 122.. rb, dislokované v palebných postaveních ve VVP Libavá.

Útvar Sovětské armády č. 1857, (číslo polní pošty 84 205), velitel plk. E. B. Kušnir, volací znak KAMZOĽNYJ (dále jen PRTB, tj. "podvižnaja raketo-těchničeskaja baza", v překladu "mobilní raketová technická základna"), byl dislokován v jihovýchodní části vojenského výcvikového prostoru Libavá, na severním okraji osady Kozlov. V tomto místě původně bývala cesta do lesa (byla použita jako součást vnitřních komunikací areálu) a louky, kde se péčí VVP kosila tráva a sušilo seno. Výstavba zde započala v roce 1984 a trvala necelý rok. Vlastní výstavbou byly pověřeny jednotky ČSLA, stažené z většiny stavebních akcí na území ČSSR. Tyto jednotky vybudovaly zejména týlové zabezpečení (ubytovací bloky, garáže, kotelnu, kuchyň atd.), v analogii s topologií útvarů raketové PVOS ČSLA by se tak daly nazvat objekty "A" a "B". Vlastní skladovací objekt (přirovnejme ho opět dle ČSLA k objektu "C"), byl vybudován ženijními jednotkami Sovětské armády. Celý útvar zaujímal plochu přibližně 550 x 580 metrů, čili asi 31,9 ha.

Přestože 122. rb a PRTB spolu úzce spolupracovaly, útvar PRTB Kozlov nespadal pod velení 122. rb Hranice na Moravě. Hlavním úkolem PRTB bylo bezpečné uložení, kontrola a údržba jaderných bojových hlavic a bojových částí raketových nosičů, příprava a doprava hlavic na místo sestykování s raketovým nosičem, tzv. "stykovky".

PRTB ukončila svoji činnost roku 1988, kdy na základě uzavření Dohody o likvidaci raket středního a krátkého doletu došlo k odsunu 122. rb z Hranic na Moravě. Po odsunu PRTB z Kozlova do místa původní dislokace, do Emelčina (Žitomirská oblast, Ukrajina), se PRTB restrukturalizovala a přešla v součást 22. vševojskové armády (Nižnyj Novgorod). V prostorách areálu byl poté umístěn 152. prapor oprav techniky 31. tankové divize SA, která byla dislokována v Bruntále. Po odchodu 31. TD v květnu 1990 byl v areálu umístěn útvar Civilní obrany. V současné době je celý areál zakonzervován a hlídán bezpečnostní agenturou.

Systém oplocení areálu

Oplocení skladu bojových částí

Střežení areálu PRTB. Oplocení útvaru osvětluje následující popis a přiložená ortofotomapa:

Vnější oplocení pletivem. Ze strany od silnice (Velký Újezd - Potštát) byla neprůhledná plechová hradba. V době existence PRTB byly přímou součástí i bytovky v JZ části areálu. Část plechového oplocení, zejména podél silnice, si odvezla Sovětská armáda s sebou.

Současné oplocení, světlezelenými puntíky vyznačeny hromosvody zodolněných objektů.

Drátěné oplocení autoparku.

Objekt centrální strážnice s centrální ústřednou signalizace je obehnán betonovou zdí s neprůhlednými vraty.

Objekt skladů bojových částí je oplocen průhlednou hradbou. Tvoří ji klasické drátěné pletivo na betonových sloupcích. K pletivu je navíc přidán ostnatý drát, připevněný ke dřevěným latím. Latě jsou připevněné k betonovým sloupkům. Nedokážeme momentálně určit, zda se jedná o signální stěnu v poněkud zvláštním provedení, nebo zda jde pouze o kombinaci pletiva a ostnatého drátu k zabránění přelezení.

Skladovací objekt jaderných hlavic byl zvenku oplocen signální stěnou. Za ní byl koridor pro strážné. Pak následovala obvyklá betonová neprůhledná stěna.

Celý areál PRTB byl osvětlen klasickými pouličními lampami a to i tak, že lampy u vnějšího oplocení osvětlovaly také prostor vně oplocení areálu. Další řada pouličních lamp stála cca 200 metrů v lese. Pamětníci tvrdí, že v noci byla osvětlená PRTB vidět až v Potštátě.

Popis areálu PRTB.

Hlavní brána areálu a strážnice, u silnice Kozlov - Boškov

Do areálu se vstupuje hlavní branou s objektem pro dozorčí službu. Páteřní komunikace pokračuje dále cca 130 metrů, po pravé straně je vidět oplocený zpevněný prostor, kde se nacházela zásoba uhlí, která pokrývala zimní spotřebu pro celý útvar, tedy zhruba na 3 měsíce. Po levé straně se nacházejí klasické panelové bytovky, kde za působení SA bydleli sovětští důstojníci a jejich rodiny. Součástí bytovek byl i malý obchůdek, který se nalézal ve sklepě jedné bytovky.

Kasárna i bytovky byly zásobovány vodou z pramene vzdáleného 3 km severně v lese. U pramene je i vodní rezervoár (49°38'23.62"N,17°31'44.29"E). Voda je vedena potrubím až do vodárny, kde patrně docházelo k úpravě vody na pitnou.

Druhá strážnice, při cestě do nitra skladovacího areálu	Stanoviště dozorčího autoparku	Montované Tesko baráky, ubytovací kapacity pro svobodné důstojníky Sovětské armády

Týlová část - zázemí pro příslušníky posádky. U křižovatky cest k ubytovacímu bloku a k autoparku stojí strážnice, která byla po odchodu SA rozšířena. Zde se nalézala další kontrola, jež ověřovala totožnost a povolení ke vstupu do další, přísněji střežené části areálu. Východně, směrem k autoparku, se nacházelo stanoviště dozorčího autoparku, vlastní garáže a dílny. Západně od křižovatky ještě stojí montované baráky, kde v počátcích bydleli stavební dělníci, a posléze svobodní důstojníci SA.

Zleva budova učeben, v pozadí ubikace mužstva a vzadu kuchyňský blok

Ubikace mužstva, nástupní plocha a kuchyňský blok

Pódium před nástupištěm

Společenská budova, tzv. "Klub"

Kinosál ve společenské budově

Kapacita hlediště je úctyhodných 140 diváků

Páteřní komunikace prochází dále na sever a míjí po levé straně soubor týlových budov. První je budova štábu, v níž se v době míru nacházely kanceláře velení útvaru. Za štábem je velká budova s učebnami, kde probíhalo školení všech příslušníků útvaru. Dále se nachází dvoupatrová budova pro ubytování mužstva. Přestože budovy stavěla ČSLA, byla pravděpodobně dle požadavků SA zachována zvyklost velkých společných ložnic, upřednostňovaná v pořádcích SA. Do každé ložnice se vešlo až 90 VZS. Na počátku 90. let byly původní obrovské ložnice pro potřeby AČR rozděleny příčkami. Před ubikacemi se nacházelo nástupiště s pódiem a řečnickým pultem. Budova vedle ubikací sloužila kulturnímu vyžití a politickým školením mužstva, nacházel se zde tzv. "Klub", včetně velkého kinosálu, k jehož zprovoznění dodnes chybí jen promítací přístroj.

Za klubem se poněkud stranou nacházel objekt ošetřovny, nástupiště uzavíral kuchyňský blok.

Poslední budovou týlu je tělocvična s menší saunou, která vznikla až silami vojáků SA. Technologie sauny nebyla nijak složitá, v přistavěném přístřešku seděl voják a topil v sauně, které se nacházela za přilehlou stěnou. Nikoho asi ani nepřekvapí, že onen přístřešek není nijak staticky ukotven k vlastní budově tělocvičny.

Jak nám potvrdil jeden z pamětníků, tak celý areál zdobily velké betonové květníky s květinami, všechny obrubníky byly natřeny vápnem na bílo, mezi obrubníkem a trávníkem se nacházel deseticentimetrový pruh antuky. Dokonce jsme zde nalezli ještě stále kvetoucí okrasné keře. Tyto ozdobné prvky měly zřejmě navozovat dojem, že v útvaru panuje řád a smysl pro přírodu.

Kuchyňský blok	Přístřešek vytápění sauny	Přístřešek vytápění sauny	Tělocvična
Výzdoba tělocvičny	Bazén	Pohled od tělocvičny k severní bráně, tudy by pravděpodob- ně vyjížděla zásobovací kolona k pal- postům v Přáslavicích a na Staré Vodě	Jeden z květníků, pozůstatek okrasné úpravy areálu

Hasičská zbrojnice	Průhled od autoparku k jediné dochované strážní věži

Nedílnou součástí týlového zabezpečení areálu PRTB byla dále také kotelna, sklad potravin a hasičská zbrojnice. Přímo před zbrojnicí stojí jediná zachovalá strážní věž.

Týlová část - autopark. Východním směrem od křižovatky u objektu vnitřní strážnice, se nachází autopark, do kterého se vstupuje přes bránu u objektu dozorčího autoparku. Bezprostředně za služebnou dozorčího je umístěn sklad a průjezdná výdejna PHM, a čtyři mycí a údržbové rampy pro automobilní techniku. Jedna rampa byla po odchodu SA odvezena do Olomouce.

Přístřešek výdejny PHM, vlevo budova skladu PHM a úplně vzadu brána a budova dozorčího autoparku (DVT)	Jeden ze čtyř výdejních stojanů	První dvojice montážních ramp za vjezdem do autoparku
Nájezdy na rampy	Ze druhého páru zbyla již jen jediná rampa	Podélný průhled přes plošinu, v pozadí komín místní kotelny

Ve východní části autoparku se nacházely opravárenské budovy, dílny a severně od údržbových ramp stojí dva bloky garáží. Každá řada garáží je tvořena dvěma neprůjezdnými halami s 15 plechovými vraty. Celkem je zde tedy 60 vrat, přičemž v každém stání mohlo být jedno auto s vlekem, nebo dvě menší nákladní auta za sebou. Severní garážový blok, s výjezdy na velkou zpevněnou plochu, byl navíc temperován parním topením, zřejmě zde tedy byla odstavena poněkud choulostivější technika, včetně izotermických vozů pro přepravu speciální munice. V netemperované hale mohla být uložena běžná a záložní automobilní technika.

Blok temperovaných garáží, s velkým zpevněným prostranstvím, zcela vzadu je patrná budova hasičské zbrojnice	Několik vrat garáží v temperovaném bloku

Centrální strážnice	Nástupní plocha u strážnice a nábojnice k vyhlašování poplachu

V severovýchodním rohu autoparku stál objekt centrální strážnice s ústřednou signalizace. Celý objekt je obehnán betonovou zdí s neprůhlednými vraty. Uvnitř oplocení se nalézá jednopatrová zděná budova, kde pravděpodobně držel službu velitel směny či dozorčí PRTB. K budově přiléhá malé prostranství k bojovému rozdělení stráží, na zemi jsou k vidění ještě zbytky značení pro nástup směny. V prostoru strážnice se také nacházelo místo pro kouření a pravděpodobně "zařízení pro vyhlašování poplachu" - zavěšená prázdná dělostřelecká nábojnice. Za strážnicí byly umístěny kotce, v nichž běžně bývalo i 50 psů.

Vlastní jádro základny, sklad bojových částí raketových nosičů a sklad jaderných hlavic, jsou umístěny v severovýchodní části rozsáhlého areálu.

Plán skladové části PRTB se zákresem skladu bojových částí raketo- vých nosičů a skladu jaderných hlavic

Skladová část - sklad bojových částí raketových nosičů (SBČ). Tato část má rozlohu přibližně 140x150 metrů, je tvořená samotným zodolněným skladem a několika pomocnými zděnými budovami, přiléhá velká manipulační zpevněná plocha. Podpovrchový zodolněný objekt SBČ je sovětské konstrukce, provedený silami ženijních jednotek SA. Je tvořen čtyřmi loděmi (halami), které jsou projektovány z půlkulatých prefabrikovaných dílců. Celý objekt je chráněn vysokými tyčovými hromosvody. Do současné doby se dochovaly jen tři, ale předpokládáme, že jich bylo po obvodu minimálně 5 až 6. Do každé z lodí vedou dvoje samostatná dvoukřídlá plechová vrata. Vždy mezi dvěma loděmi se nachází malá zděná technická přístavba, odkud se ovládaly veškeré vstupní energie (teplo, elektřina, voda). Jednotlivé skladovací lodě byly číslovány zleva doprava při pohledu proti portálům. První tři jsou stejných parametrů a sloužily pouze ke skladování bojových částí nosičů, vzhledem k absenci jakéhokoliv zázemí se zde neprováděla kontrola ani jiné udržovací práce. Chybí zde též jakékoliv manipulační zařízení, jeřáb, takže se zde kontejnery nemohly skladovat nad sebou, ale pouze vedle sebe na podlaze, patrně na těležkách - pojezdových vozících.

Zodolněný objekt skladu bojových částí raketových nosičů (portály jednotlivých lodí, foceno z velkého zpevněného prostranství před objektem)	Portály hal č. 2 a 3 zřetelné jsou zděné technologické přístavby	Čelní pohled na objekt SBČ, dobře viditelný je jeden z mnoha hromosvodů, jež se tyčí nad skladovací částí areálu

Prostor uvnitř lodi číslo 4

Náčrt půdorysu lodi č. 4 (vnitřní uspořádání)

Avšak loď č. 4 (viz přiložený plán skladové části PRTB) je vybavena v první třetině délky příčnou ocelovou traverzou, na níž pojíždí elektrický jeřáb (kočka) s nosností 3,2 t. O účelu této haly můžeme zatím jen spekulovat. Jeřáb umožňoval manipulaci s kontejnery nebo s bojovými částmi, ale neumožňoval stohování kontejnerů ke skladování, navíc byl pohyblivý jen v příčné ose haly. Na rozdíl od ostatních lodí byla v zadním traktu loď číslo 4 ještě přehrazena příčkou, za níž bylo umístěno technické zázemí (toaleta, příruční sklad). To by mohlo nasvědčovat přítomnosti mechaniků po delší dobu, jelikož zde byly prováděny údržbové a kontrolní úkony bojových částí. Červená podlaha lodi č. 4 je bezprašná a na povrchu jsou stále vidět značky umístění kontejnerů či zařízení a stání pro vozidla. Hala byla vybavena odsávacím systémem k odvodu výfukových zplodin z nastartovaných automobilů či elektrocentrál.

Posuvný jeřáb v přední části lodi číslo 4	Vchodová část lodi číslo 4	Rozměrná zadní místnost s ventilací, v lodi číslo 4
Rozměrná zadní místnost s ventilací, v lodi číslo 4, pohled k vjezdové části	Dodnes patrné značky pro umístění kontejnerů a přístrojového vybavení na podlaze lodi číslo 4	Úpravy z 90. let na původních sovětských rozvodech

Trojdílná garáž na okraji plochy zřejmě sloužila k parkování tří manipulačních autojeřábů

Vedeme-li stále v patrnosti, že se jedná o PRTB, tak skladované boj. části byly uloženy v kontejnerech a připraveny podle předpisů k naložení a transportu na určené místo. Před vlastním zodolněným objektem SBČ se rozprostírá asfaltová manipulační plocha o rozměrech cca 82x45 metrů. V severozápadním rohu stojí plechová budova, označená na vratech číslem 5, která pravděpodobně sloužila jako garáže pro trojici manipulačních automobilních jeřábů. Nelze vyloučit, že nakládání kontejnerů, vytažených na vozících ze skladu, na přepravní vozidla v případě výjezdu probíhalo právě na ploše před halami. Na detailním obrázku asfaltového povrchu plochy je více nežli patrné, jak pečlivě se vojáci SA při opouštění areálu snažili odstranit svoje značky na ploše, jež by mohly pomoci k identifikaci zde prováděných činností. Celý areál SBČ měl malou budovu pro dozorčí službu u vjezdu do areálu.

Skladová část - sklad jaderných hlavic (SJH). Východní část areálu PRTB zaujímá oddělený a ostře střežený sklad jaderných hlavic o rozloze přibližně 120x130 m. Do areálu se vstupovalo jediným vjezdem, přes kontrolní vrátnici. Hned za vstupem se po levé straně nachází menší přístřešek, který je po vnějším obvodu zpevněn ocelovou pásovinou a stále je pokryt původním maskovacím nátěrem. Asfaltová komunikace vede přímo k manipulační ploše a nakládacím rampám pro 6 současně obsluhovaných vozidel, jež jsou částečně kryté plechovou střechou proti povětrnostním vlivům. Nakládací rampy navazují na portály tří podpovrchových zodolněných skladovacích lodí typu Granit.

Vjezd do skladu jader. hlavic Vpravo budova vrátnice	Přístřešek při vjezdu	Jedna ze dvou požárních nádrží	Kryté nakládací rampy, v pozadí portály tří zodolněných skladů typu Granit

Prefabrikovaná pevnůstka, stojící přesně naproti nakládacím rampám	Týlová strana pevnůstky	Jediný náspis jako upomínka na působení SA, byl nalezen právě v palebném objektu u skladu jaderných hlavic

Celá manipulační plocha před skladovacím objektem byla v případě potřeby kryta čelní palbou pěchotní ruční zbraně z malého třístřílnového střeliště, vybudovaného z betonových prefabrikátů. Čtvercový objekt postrádá uzávěr vchodu i jakoukoliv lafetaci. V posádkách po SA se obvykle snadno dají nalézt nápisy a vzkazy v azbuce po vojácích ZVS. V celém areálu PRTB jsme našli pouze jeden nápis, a to právě v této pozorovatelně.

Panelová zpevněná plocha, kdysi sloužící možná jako palebné postavení hlavňového prostředku PVO

Od pozorovatelny nalevo a napravo je vybudována menší zpevněná plocha z pěti betonových panelů ve dvou řadách s nájezdem. Na jednom z panelů se dochovalo datum 30.9.1985 (3.09.1985). Text nad datem není čitelný, celý nápis možná vznikl při výrobním procesu prefabrikátu, kdy se datum betonáže zapisuje do polotovaru kvůli době zrání betonu 28 dní. Význam těchto panelových ploch není přesně znám, ale nabízí se možnost, že zde byly umístěny hlavňové prostředky PVO (proto ta nájezdová plošina). Je však otázkou, jestli by umístění těchto zbraní v úhlu 90° - 270° (Východ - Jih - Západ) mělo nějaký význam.

Jedna ze dvou identických budov, přiléhajících k manipulační ploše

Přibližně 6 metrů od každé z betonových ploch se nachází malá jednoduchá budova, u které dnes již asi účel nezjistíme.

Východně od nakládací rampy se nachází servisní budova, která sloužila k provádění předepsaných údržbových a kontrolních úkonů na skladovaných jaderných hlavicích. Jedná se o zděnou jednopatrovou budovu, kterou můžeme rozdělit na dvě části. V přední části se kolem chodby nacházely menší technické místnosti (sklady, WC, elektrorozvodná skříň ke zodolněným podpovrchovým lodím). Za touto částí se nachází velká místnost, ve které se nacházela ventilace, zajišťující výměnu vzduchu v místnosti. Z předcházející chodby až do této místnosti jsou na zemi nakresleny vodící a vymezovací značky. Za touto velkou místností se opět nacházejí 3 malé technické místnosti. Podle dochovaných fragmentů došlo na počátku 90. let v této části PRTB k úpravě elektroinstalace podle ČSN, zřejmě při rekonstrukci skladů pro potřeby AČR. Což je jen další doklad faktu, že skutečně tuto část stavěly jednotky SA. Okna byla v celé budově zabarvena modrou barvou, což je klasický bezpečnostní prvek u objektů, kde se manipuluje s výbušným materiálem.

Portály Granitů, nakládací rampa, a servisní budova (na snímku úplně vzadu)	Servisní budova	Chodba a vchody do technických místností v servisní budově, za dvoudílnými vraty se nachází provozní místnost	Ventilátor v provozní místnosti

Čelní pohled na celou situaci skladu jad. hlavic (manipulační plocha, rampy a portály tří zodolněných úkrytů na bázi typu Granit)

Nakládací rampy před portály skladu jad. hlavic

Plán objektu skladu jaderných hlavic

Poslední a nejdůležitější budovou areálu PTRB je vlastní objekt skladu jaderných hlavic, podpovrchový a zodolněný, tvořený třemi navzájem oddělenými prefabrikovanými tubusy (typu Granit). Jednotlivé lodě jsou číslovány od 1 do 3, opět zleva doprava při čelním pohledu. Všechny 3 granity jsou téměř shodné, pouze loď č. 1 má, na rozdíl od zbývajících dvou, jiný typ portálových vrat. Za vraty se vždy nachází malá předsíň o hloubce 2,5 m. Vlastní, parním topením vytápěný (požadavek teploty 5-15-25 °C při 40-55-70 % vlhkosti) skladovací prostor následuje za příčkou a jednoduchými plechovými dvoukřídlými dveřmi. Ve všech granitech je u stropu v podélném směru umístěna kolejnice, na pojížděl visutý jeřáb. Zvedací soustrojí jeřábů se však nedochovalo, bylo demontováno SA při opouštění areálu. Elektroinstalace ve skladovacích lodích prošla rekonstrukcí v první polovině 90. let, na několika místech se ovšem zachovaly fragmenty původních sovětských rozvodů. Podlahy jsou vyvedeny v bezprašném provedení s vymezovacím značením. V lodích 1 a 2 je značení nakresleno tak, že vprostřed skladu vznikla ulička, a po levé a pravé straně byl vymezen skladovací prostor pro kontejnery s hlavicemi. Loď č. 3 je značením rozdělena na třetiny za sebou. V každé této třetině bylo vyznačeno 6 ploch pro umístění kontejnerů různých velikostí. Tyto plochy byly očíslovány následujícím způsobem:

Zemnící a poziční značky na podlaze skladovacích prostor

Z výše napsaného vyplývá, že pro každou plochu v lodi číslo 3 byl určen jeden ucelený soubor kontejnerů, které všechny dohromady obsahovaly tzv. komplet "ZIP" ("zapasnyj instrument prinadležnosti"), čili náhradní díly a speciální nářadí ke kontrole hlavic. V žádném případě však v kompetenci PRTB nebyla demontáž, údržba či oprava, vyžadující zásahy do vlastní hlavice. Kovové bedny byly uzemněny, na což upozorňují značky "uzemnění" u některých pozic kontejnerů.

Na portále prostředního granitu jsme našli zajímavý piktogram, se kterým jsme si dlouho nevěděli rady. Vysvětlení je ale naprosto jednoduché, protože uvedený piktogram zakresluje celou situaci v areálu hlavního skladu a umístění hromosvodů, které chrání jednotlivé budovy.

Nakládací kryté rampy pohledem od portálů SJH	Schůdky na rampu	Prostor před portály jednotlivých lodí	Původní ovládání osvětlení skladovacích lodí
Masivní upevnění rámů vrat	Skladovací loď č. 1	Skladovací prostor v lodi č. 1 (montované regály jsou inventářem AČR, sloužily při uskladnění výstroje ve zdejších sálech, v 90. letech)	Uložení stropní kolejnice pro visutý jeřáb (skladovací loď č. 1)
Vrata s pěchotními dvířky ve skladovací lodi č. 1	Vytápění skladovacího prostoru	Novodobé elektroinstalace	Topení a stojan v předsíni lodi č. 1
Skladovací loď č. 2	Skladovací loď č. 2 Interiér skladového prostoru, podél stěn je zřetelné potrubí parního vytápění	Skladovací loď č. 3	Skladovací loď č. 3 Interiér skladového prostoru

Zodolněný sklad jaderných hlavic na bázi úkrytu typu"Granit" (situovaný v oploceném areálu uvnitř kasáren Jaslo, Hranice na Moravě)

Skladovací prostor v kasárnách Jaslo v Hranicích na Moravě. V těchto kasárnách sídlila 122. rb., ale ta sama o sobě nebyla příslušna ani vybavena k dlouhodobému skladování bojových hlavic. I v tomto areálu byl Sovětskou armádou vybudován jeden přísně střežený objekt skladu jaderných hlavic, o jediné skladovací lodi. S největší pravděpodobností však sloužil jako záložní nebo popřípadě hotovostní detašovaný sklad PRTB v případě zhoršení mezinárodně-politické situace.

Plán kasáren Jaslo v Hranicích na Moravě, ve stavu z let 1983-88, za doby působení 122. rb	Orotofotomapa kasáren Jaslo se zákresem stráží, vyznačen je také původní rozsah areálu a rozšíření, jež provedla SA	Garáže s ochranou proti zasažení bleskem, blok číslo 21	Garáže bloku č. 21 (vlevo), garáže bloku č. 22 (napravo) a vprostřed stojící hala pro raketové nosiče, blok č. 18
Pozůstatky el. signální stěny u oplocení skladu typu "Granit", kasárna Jaslo	Na stojnách před jedinou zdejší skladovací lodí býval přístřešek, zastřešující nákladovou rampu	Portál skladovací lodi	Vstupní partie Zodolněný sklad jaderných hlavic v kasárnách Jaslo v Hranicích na Moravě
Vnitřní strana dvoukřídlých vchodových vrat s malým pěchotním vstupem uprostřed			Předsíň, která je od skladové části tubusu oddělena příčkou
Pozůstatky zařízení v předsíni skladu	Ovládací panel elektrického oplocení	Hlavní místnost, nyní již jen s fragmenty původního vybavení, včetně parního vytápění	Pohled ze skladového prostoru zpět ke vchodu

Popis činnosti útvaru. V závěru se pokusíme popsat fungování útvaru typu PRTB. Nemůžeme tvrdit, že naše představa je zcela bezchybná, a to především kvůli téměř absolutnímu informačnímu embargu. Vycházeli jsme především z odvozování od podobných jednotek (PRTB při raketových brigádách v NDR, anebo těžké dělostřelecké brigády a jejich zabezpečení u ČSLA).

Jak stojí napsáno v úvodu, útvar PRTB byl samostatný a jeho úkolem bylo skladovat, ošetřovat a přepravovat nejen bojové části komplexu 9K76B Temp-S, ale zejména skladovat a ošetřovat jaderné hlavice pro tyto těmto dělostřelecké komplexy a zajišťovat jejich dopravu v předepsaném technickém stavu k útvarům na předem stanovená nebo vzhledem k situaci aktuálně určená místa. Na stanoveném místě se setkal raketový nosič 9M76 (tarnsportovaný buď na přepravníku 9T215, nebo již na odpalovacím zařízení 9P120) s přepravníkem jaderných hlavic na podvozku automobilu URAL-4320 (slangově "izotherma"). Za použití autojeřábu 9T35 se jaderná hlavice připojila k raketovému nosiči (úkon, nazývaný slangově "stykovka") a po provedení určitých předepsaných úkonů za součinnosti se speciální technikou (vozidlo MIP, kabinová nástavba na vozidle URAL-4320) byla raketa připravena k odpálení. Po spojení obou bojových částí, nosiče a hlavice, už mluvíme o raketě. Považujeme za důležité uvést tyto informace, protože úzce souvisí s PRTB a její součinností s oddíly raketové brigády při bojové činnosti. Do okamžiku "stykovky" byla totiž jaderná hlavice pořád v péči PRTB, teprve pak přešla do působnosti bojového útvaru, kde byla připravována k odpálení a případně i odpálena.

Kozlovská PRTB skladovala bojové části ve čtyřech zodolněných hangárech a jaderné hlavice s jejich příslušenstvím (zmíněný tzv. "ZIP") ve třech skladech typu Granit, v oplocené a zvláště střežené části areálu. Podle kusých informací mají jaderné hlavice omezenou životnost a poměrně přísné nároky na skladování. Všechny prováděné úkony a naměřené hodnoty byly zapisovány do průvodní dokumentace každé jaderné hlavice. Při skladování hrála důležitou roli skladovací teplota, cca 20°C. Veškeré úkony byly prováděny v servisní budově, která se nacházela v přísně střežené části, bezprostředně sousedící se skladem jaderných hlavic. Zatím nám není známo, jaké úkony a v jakých časových intervalech byly prováděny. Předpokládáme, že jaderné hlavice byly v granitech skladovány v přepravních kontejnerech a k údržbě byly i s kontejnery převáženy na přepravních vozících (tzv. "těležkách"). Naložení kontejneru na těležku obstaral visutý jeřáb pod stropem granitu. Na rozdíl od skladů jaderných hlavic, budovaných v rámci Akce JAVOR, nebyly ve skladovacích prostorách PRTB v podlaze úchyty pro kotevní šrouby. Z této skutečnosti lze usoudit, že objekty Akce JAVOR, oproti objektům PTRB daleko koncepčně starší (60. léta), byly plánovány jako sklady pro dlouhodobé uložení speciální munice. Proto také byly sklady Akce JAVOR klimatizovány, zatímco sklady PTRB v Kozlově byly pouze tepelně temperovány. Nejsou dostupné informace o tom, jak často byly obměňovány ty hlavice, které byly permanentně připravené v palebných postaveních oddílů 122. rbr k okamžitému bojovému použití.

Sklad bojových částí nebyl podřízen tak přísnému režimu ochrany a obrany, jako sklad jaderných hlavic. Porovnáním s informacemi o provozu v obdobných zařízeních ČSLA lze napsat, že zde byly jednotlivé bojové části skladovány v kontejnerech. Všechny čtyři skladovací haly byly temperovány. Haly č.1 až 3 ale nemají žádnou manipulační techniku. To by znamenalo, že kontejnery byly na vozících, ale to se zdá nesystémové. Je však možné, že by SA používala vysokozdvižné vozíky se spalovacími motory. V halách byly po stranách větrací kanály a z nich byl odsáván vzduch do komínů nahoře na násypu nad halami. Hala č. 4 měla jako jediná zdvihací zařízení (visutou el. kočku 3,2 t na kolejnici, uložené napříč halou poměrně blízko pravých vrat. Zde mohlo dojít k vyjmutí bojového dílu z kontejneru a k přeložení na "těležku". Existence určitého zázemí pro obsluhu v lodi SBČ číslo 4 naznačuje, že se zde prováděla na skladovaných bojových částech předepsaná údržba a měření. Pak byly části zase uloženy do kontejnerů a přesunuty do skladu. Pokud by u bojového útvaru vznikla potřeba určitý díl vyměnit, byl by tam odvezen právě ze SBČ. Kdyby se dala 122. raketová brigáda do pohybu, musely by pro ni být dostupné i tyto náhradní díly, a jistá část jich byla patrně přesunována za brigádou v polních podmínkách. Poměrně velké prostranství před halami rozhodně nesloužilo k nástupu vojsk. Podle našeho názoru na ploše docházelo k vykládce a nakládce kontejnerů z přepravníků a jejich přesunu do skladů. Domníváme se, že menší plechová hala vpravo za vjezdovou bránou sloužila jako garáž pro dva autojeřáby, pomocí nichž se vykládaly kontejnery z přepravníků.

Videozáznam PRTB Kozlov, pořízený při průzkumu 1.6. 2007

Pokud by měla PRTB podobný režim jako sklady speciální munice Akce JAVOR, tak by jednou za určitý čas (v rámci skladů Akce JAVOR to bylo přibližně jednou za rok) proběhlo cvičení, kdy se útvar dal na pochod a absolvoval trasu cca 500 km. Patrně se prověřovala bojeschopnost posádek a vozidel k cíleným přesunům. Nutně musíme předpokládat, že na první pohled stacionární vojenský útvar se dokázal velmi rychle přeměnit do mobilní podoby a plnit úkoly jako polní PRTB.