Poválečné fortifikace\Kryty Civilní obrany\Moderní úkryty CO na sídlišti Pardubice - Dubina

Úkryty CO z konce 80. let, Pardubice

GPS souřadnice objektu:

50°2'34.309"N, 15°48'48.777"E

Terénní průzkum:

6. 6. '08, P. Kunc, J. Semerád

Fotodokumentace:

6. 6. '08, P. Kunc, J. Semerád

Půdorysný plán objektu K-1

Půdorysný plán objektu K-1

Úkryt K1 se roku 1994 stal posledním zkolaudovaným krytem CO v okrese Pardubice, s číslem 06-06-0192 (Východočeský kraj - okres Pardubice - úkryt s pořadovým číslem 192). Stojí samostatně jako účelová stavba k ukrytí 434 (dle původních norem 470) osob na nejmladším (poč. 80. let) pardubickém panelovém sídlišti, na Dubině. Na jeho současném problematickém technickém stavu se podepsalo především nevhodné umístění stavby v oblasti s vysokou hladinou podzemní vody a zdlouhavá výstavba, jež byla realizována několika podniky v několika oddělených etapách (základová deska, železobetonový skelet, vnitřní vybavení).

Již projekt úkrytu počítal s mírovým využitím úkrytové místnosti o rozměrech 17,2 x 17,8 m jakožto tělocvičny. K přístupu by byl využit přímý mírový vstup (krytý silnostěnnými protitlakovými vraty). Při bojové činnosti by byl tento vstup neprodyšně uzavřen přišroubováním k přírubě a k nejnutnějšímu pohybu osob by sloužil bojový vstup přes protiplynovou předsíň a odmořovací šatnu, případně pro evakuaci úkrytu by posloužily 2 nouzové šachtové výlezy.

Objekt byl využíván jako sklad materiálu CO, v současnosti prochází kompletní rekonstrukcí.

Vstup do úkrytu K-1 Schodiště k mírovému vstupu Úkrytová místnost Strojovna vzduchotechniky

Vstupní část,
místnosti pro příjem ukrývaných,
mírové zázemí objektu

Schodiště k mírovému vstupu,
s dopravníkem pro výdej
materiálu CO

Úkrytová místnost
pro 470 osob,
v míru plánovaná jako tělocvična

Strojovna vzduchotechniky

Úkrytová místnost Strojovna dieselagregátu Dieselagregát ČKD AS3TN

Úkrytová místnost

Strojovna dieselagregátu

Dieselagregát ČKD AS3TN
o výkonu 36 kVA

GPS souřadnice objektu:

50°2'39.886"N, 15°48'38.338"E

Terénní průzkum:

-- -- --

Fotodokumentace:

-- -- --

Úkryt K2 v areálu Mateřské školy Erno Košťála v současnosti využívá SCRC Pardubice, jenž má v úkrytové místnosti umístěnu 48 metrů dlouhou autodráhu. Kapacita úkrytu dostačuje pro 350 osob, dříve zde byl skladován materiál CO.

Mírové využití úkrytu K-2 v současnosti - úkrytová místnost Mírové využití úkrytu K-2 v současnosti - úkrytová místnost Mírové využití úkrytu K-2 v současnosti - úkrytová místnost

Mírové využití úkrytu K-2 v současnosti

GPS souřadnice objektu:

50°2'41.435"N, 15°48'48.294"E

Terénní průzkum:

6. 6. '08, P. Kunc, J. Semerád

Fotodokumentace:

6. 6. '08, P. Kunc, J. Semerád

Půdorysný plán objektu K-3

Půdorysný plán objektu K-3

Úkryt K3 byl vybudován v roce 1987. Kapacita činí 190 (dle původních norem CO pak 300) osob k ukrytí, přímo v úkrytových prostorách je připraveno 30 lůžek k nouzovému ubytování osob v případě jakékoliv mimořádné situace. Ve strojovně je umístěn dieselagregát ČKD AS3TN o výkonu 36 kVA, z roku 1989, po renovaci s plně automatizovaným startem po výpadku proudu, elektronickým řízením a diagnostikou.

Ventilátor je typu Janka RVI 400-3N (výkon 0,4m3/s).

Vstup do úkrytu K-3 Sání FVZ a nouzový výlez pohledem zvenčí Schodiště k mírovému vstupu Nosítka v chráněném prostoru před vstupem do úkrytu

Vstupní část,
místnosti pro příjem ukrývaných,
mírové zázemí objektu

Vnější prvky úkrytu
- sání FVZ a nouzový výlez

Schodiště k mírovému vstupu

Nosítka,
umístěná před silnostěnnými dveřmi
v chráněném prostoru

Protitlakové dveře do vstupní protiplynové komory Vstupní protiplynová komora Předsíň - vstupní chodba Vstup do jedné ze tří úkrytových místností

Protitlakové dveře
do vstupní protiplynové komory

Vstupní protiplynová komora
s nářadím pro vyproštění

Předsíň - vstupní chodba

Vstup do jedné ze tří
úkrytových místností

Předsíň - vstupní chodba Úkrytová místnost s lůžky Další úkrytová místnost Úkrytová místnost
Předsíň - vstupní chodba

Úkrytová místnost s lůžky

Další úkrytová místnost,
v pozadí vstup do strojovny

Úkrytová místnost

Stanoviště dozoru úkrytu Interkom a lehké protitlakové uzávěry Suché WC Dieselagregát ČKD AS3TN

Stanoviště dozoru úkrytu

Interkom
a lehké protitlakové uzávěry

Suché WC

Dieselagregát ČKD AS3TN
o výkonu 36 kVA

Ovládací skříň ve strojovně Provozní nádrž PHM Ventilátor Janka RVI 400-3N Kolona filtrů KF-300

Ovládací skříň
ve strojovně

Provozní nádrž PHM

Ventilátor
typu Janka RVI 400-3N

Kolona
filtrů KF-300
v prachové komoře

Měřiče přetlaku Poplachová signalizace Vodní hospodářství Bojový vstup do objektu
Měřiče přetlaku
ve všech částech systému FVZ
Signalizace
a rozvodná skříň ve strojovně
Vodní hospodářství objektu Bojový vstup do objektu
(odmořovací předsíň)
Protitlaková předsíň Nouzový výlez ze strojovny    
Protitlaková předsíň Nouzový výlez ze strojovny    

Odolnost je, vzhledem ke shodnému typovému řešení, u všech tří objektů stejná - stupeň 4, s dobou zpohotovění do 72 hodin a dobou ukrytí rovněž 72 hodin. Systém elektrického soustrojí a filtroventilace je rovněž všude shodný, typu FVZ-STOU-ES (ventilátory Janka a elektrické soustrojí ČKD, další generace FVZ především pro velkokapacitní úkryty, navazující na systémy několika FVZ 50/100, 200c, 300a, 300b, 300c, 1000a, zapojené paralelně). Úkryty spravoval až do svého zrušení Bytový podnik města Pardubic. Od roku 2001 odpovídá za jejich provoz a údržbu, v souladu se zákonem č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému, Statutární město Pardubice, které je jejich vlastníkem, a to prostřednictvím magistrátu města.

Organizace života ve městě během válečného stavu

V 70. až 80. letech okresní štáb Civilní obrany v Pardubicích počítal s ukrytím 12500 osob ve stálých tlakově odolných úkrytech III. - IV. třídy odolnosti (zodolněné sklepy až samostatně stojící speciální úkryty), rozmístěných povětšinou shlukovitě v oblastech koncentrace obyvatelstva (velká sídliště jako Dukla, Višňovka, Židov, Dubina). Dalších 12500 osob by našlo ukrytí v objektech Civilní obrany závodů, u kterých byli zaměstnáni (např. Paramo, Explosia, Tesla n.p.).
Těchto 25000 obyvatel, vesměs zaměstnanců státosprávních institucí a strategických závodů, by tvořilo takzvanou "Válečnou směnu", zajišťující průmysl pro válečné hospodářství a nouzový chod města.
Řízení společnosti by pak zajišťoval štáb Civilní obrany okresu Pardubice (z úkrytu ve zodolněném objektu na Pardubickém zámku, po roce 1965 ze zodolněného VS ve Dřítči) a dalších 5 až 6 velitelských stanovišť jednotlivých služeb CO (namátkou doprava - VS JŘSD a OPK - systém jednotného řízení silniční dopravy a obnovy pozemních komunikací - v úkrytu v provozních prostorách pod nádražím ČSD, spoje - VS pod telekomunikační věží na Masarykově náměstí, požární služba - úkryt pod ústředím HZS v Teplého ulici atd.).

Ostatní obyvatelstvo mimo "válečnou směnu" by bylo evakuováno upravenými dopravními prostředky ČSAD dle směrnic systému EVA do venkovských částí okresu (k ukrytí v upravených sklepech rodinných domů, předem vytipovaných a vedených jako improvizované úkryty CO) nebo do předem zajištěných a připravených objektů v prostoru "Vysočina" (povětšinou rekreační a jiné objekty).

Každá obec měla tedy stanoveny tzv. "korigované počty", které znamenaly snížení (ohrožené oblasti) nebo navýšení počtu obyvatel v době ohrožení státu.

zdroje: - článek by nemohl vzniknout bez podpory Oddělení krizového řízení Magistrátu města
  Pardubice
- poděkování za odborné konzultace v oblasti Civilní obrany patří
  panu Václavu Vyšatovi

autor: Petr Kunc

Původní článek z 19. června 2008
již nebyl později upravován

»Navigace«


ČS. opevnění 1935-38

Drážní archologie
Technické památky
Historické fotografie

Autoři příspěvků:

Petr Janda
Martin Korec
Petr Kunc
ISSN 1803-5493

Partneři projektu:

Petr Kunc ©2004 - 2011