Sklípek pod Tmavou fortnou

Až skoro na konci Lázeňské ulice, hned vedle starého domku, ze svahu vystupuje neobvykle masivní portál, vstup do malého sklípku zakončeného jeskyňkou. Vstupní partie je opravdu silně naddimenzována, žulový vstup, dvě opěrné zídky a kabelové prostupy skrz kamenné zdivo dovnitř dávají tušit protiletecký kryt. Strop je místy vyztužen litým betonem. Nadloží je tvořeno dvěma až pěti metry granodioritu skalního ostrohu, kolem kterého se obtáčí řeka Chrudimka, a na němž leží chrudimské staré město.

Náčrt sklípku

Bezprostředně za vstupem, dnes již postrádajícím jakýkoliv uzávěr, je vystavěna stěna proti tlakové vlně. Za zalomením chodbičky se nachází ještě malá komůrka, a pak už následuje místnost klenutá kamenným zdivem, která dříve zřejmě sloužila jako malé sklepení právě onoho domečku. Po stěnách jsou znát pozůstatky elektrických rozvodů. Vzadu za místností je ještě průchod do kaverny vylámané ve skále, ale to je již úplný konec tohoto malého sklípku. Možná jde o naplánované, ale nedokončené pokračování sklepení. V jeskyňce je kalužina s průzračně čistou vodou, naproti tomu je však na podlaze všude jinde ve sklípku vrstva slizkého jílovitého bahna.

Sklípek opravdu v letech II. světové války sloužil jako veřejný protiletecký úkryt (pravděpodobně byl ale pro ukrývání upraven již ve 30. letech s narůstajícím válečným nebezpečím). V době II. světové války byla Chrudim známá svým strojírenským průmyslem (především firma Fr. Wiesnera), místní letiště využívala německá Luftawafe, a tak se útoky spojeneckých letounů na město daly očekávat. Například chrudimský rodák pan Jaroslav Doležal vzpomínal, jak se zde jako pětiletý spolu s rodiči ukrýval při náletu na Pardubice dne 24.8.1944. Součástí úkrytu byla i ruční pumpa, umístěná v komoře, pomocí níž se vodou z náhonu stříkalo prostranství před portálem. Lavice pro ukrývané byly umístěny podél obou stěn a sedělo se též ve výklencích. Běžně se zde ukrývalo kolem 30ti osob. V poválečných letech kryt zůstal prázdný, nahradily jej odolnější sklepní úkryty na nově budovaných sídlištích. Nějaký čas poté se zde ještě údajně skladovala zelenina, pak objekt definitivně zpustl.

Vchod do podzemních prostor napravo vchodu postrádajícího uzávěr jsou kabelové prostupy	Hned za vchodem je zalomení Proti tlakové vlně?	Pohled k povrchu vlevo ústí zmiňované vnější prostupy a vpravo se jde ku dennímu světlu	Vlevo do komory, tam předpokládám možný původní vchod z ruiny vedlejšího domu
Klenutý sál na podlaze bylo několik cenťáků kluzkýho bahna...	Pohled týmž sálem zpátky směrem ke vchodu	Na konci byla malá jeskyňka	... a v ní asi zbytek studny a zabetonovaná díra ve stropu
Průhled nazpátek