Záložní podzemní velitelské
stanoviště divize
GPS
souřadnice objektu:
49°53'51.4"N,15°24'18.26"E
Terénní
průzkum:
20.
listopadu '05, Kunc, J. Jurčík
Fotodokumentace:
20.
listopadu '05, Petr Kunc |
Vojenský objekt, jenž leží v daných
souřadnicích přibližně 1,5 kilometru jihovýchodně od
centra města Čáslavi, patřil 34. stíhací -
bombardovací letecké divizi (VÚ 3452 Čáslav). Jedná se o typizovaný podpovrchový pracovní
úkryt osob, částečně zapuštěný pod úrovní okolního
terénu. Identické objekty lze nalézt roztroušené po
celé republice, byly budovány v průběhu 70. let jako
bojová stanoviště štábu vyšších jednotek (divize,
letecký pluk). Menšina z nich je dosud aktivně využívána, jiné zůstaly zakonzervovány
ve stavu bojové připravenosti,
ale většina již byla deaktivována a ponechána
vlastnímu osudu, tak jako zde, v Čáslavi. Dnes již silně poškozený a těžko využitelný
areál tvoří
patky po
komunikačním sloupu (na němž byly umístěny antény VKV
radiostanic),
vrtaná studna, jedno
zodolněné
kryté stání pro přívěs
s elektrocentrálou a montovaná správní budova, z níž po nedávném požáru
zbyl jen
suterén (skladovací prostory a garáž), ze
kterého se vstupuje do vlastního podpovrchového úkrytu.
Pro orientaci v textu, který blíže popisuje
interiéry objektu, by čtenáři mohl dobře posloužit
následující náčrt.
|
|
|
Výřez
mapy 1:50 000
KČT 43 -
Střední Posázaví.
Zakreslena přibližná pozice VS
(mapa má severní orientaci) |
Ortofotomapa
Vyznačeno
je oplocení areálu
a poloha podzemního úkrytu.
Mapa má severní orientaci |
Náčrt
půdorysu a řezu objektu |
Tak
tedy vcházíme do vlhka a temnoty podzemí. Uzávěrami hlavního vchodu, jenž přímo ústí do
velitelského sálu, jsou
dvoje pancéřová silnostěnná
vrata (z nichž v pořadí druhá jsou uzavřená
permanentně čtveřicí šroubů, sloužila totiž
pouze k instalaci rozměrných zařízení), mezi nimiž je prostor, ze kterého odbočuje
pravá postranní chodba, dvakrát hrazená pancéřovými
vrátky. Podél této
chodby souběžné s hlavním sálem
se vpravo nachází dohromady pětice kobek - kanceláří.
Od
vchodu je jejich pořadí následující: První dvě
kanceláře nám jsou svým účelem neznámé, dále Radiotechnické
zabezpečení, Speciální spojení, Kancelář
velitele a náčelníka štábu. Do každé
ze strohých místností uzavíratelných plechovými
dveřmi ŽDV-9 ústí
výduch kolektivní
ventilace, každá obsahovala mimo jiné nástěnný držák pro mapu a nástěnku.
Zhruba v
polovině délky chodby do ní ústí bojový vchod,
který důkladně odděluje posádku úkrytu od vnější
atmosféry nejprve
plechovými dveřmi s mříží
a poté po několika schodech
dvojicí protitlakových
dveří ŽDV-2 a vrátky ŽDV-6/I, tvořících dvě
protiplynové předsíně, za nimiž následuje
místnost pro očistu.
V
případě bojového poplachu by k přístupu z a do
úkrytu sloužil právě tento vchod, uzpůsobený k
odmoření vstupujících osob.
Z místnosti pro očistu vycházejí dvě
oddělené chodbičky, jedna slouží bojovému
vchodu, a z druhé z nich se vstupuje
do takzvané prachové komory (filtrovny), kde se kupodivu bez větší
újmy dochovaly
nejen
bojové chemické
filtry, ale i veškeré
rozvody, které sem vedou z vedlejší
ventilátorovny. To je při
cestě dál chodbou hned následující místnost v pořadí.
Dochoval se tu kompletní
ventilátor vyrobený
podnikem
Janka
n.p. Radotín roku
1972, schopný ve stavu bojové činnosti vyměnit
až 1000 m3 vzduchu za hodinu.
Jak již bylo řečeno, klimatizace jednotlivých místností
je řešena jako kolektivní, bez oddělených rozvodů
vzduchu. Vzduch z vnější atmosféry byl do objektu
nasáván
dvojicí komínů
nad technologickou částí
úkrytu, jimiž proudil do místnosti sání
ventilace. Tato místnost byla hermeticky oddělena od
zbytku úkrytu. Nacházelo se zde zařízení, dvěma
větráky nasávající čerstvý vzduch z místnosti,
který dle režimu (mírového či bojového) pokračoval
do prostoru nad kancelářemi a do hlavního sálu buď
přímo, nebo přes bojové filtry.
Pokračujme
do technologické části úkrytu. Přes dílnu
vstupujeme do zdevastované elektrorozvodny
silnoproudu spolu s ovládáním filtroventilace, dále se nachází rozměrná nádrž na pitnou
vodu a zařízení
pro její rozvod. Z elektrorozvodny je uzavíratelným
průlezem přístupná místnost sání ventilace.
Odtud nezbývá než se vrátit do
chodby procházející
za hlavním sálem. Postupně procházíme kolem
záchodů s klasickým koloritem keramických střepů, míjíme
umývárnu a
průchod do hlavního velitelského
sálu, napravo umývárnu a odpočívárnu, až na konci
narazíme na
dveře ŽDV-2 uzavírající asi tři
metry vysokou
šachtu nouzového východu, směřující
k povrchu, kde je ještě přehrazena pancéřovým
poklopem. Zpět ke vstupním silnostěnným vratům se
odtud dostáváme po levé straně hlavního sálu
trojicí průchozích
místností s otvory v podlaze sloužícími pro
vedení kabeláže, jejichž ocelové překrytí však
dávno odvál čas, což je ve tmě činí velmi
nebezpečnými.
A nezbývá již nic jiného než
navštívit vlastní sál, centrum dění v úkrytu.
Interiér, oddělený od ostatních prostor spojovacími
dveřmi, je proveden vestavbou do půlkulatého železobetonového
skeletu. Tím bylo docíleno požadované odolnosti i
dostatečného místa pro vzduchotechniku a spletité
vedení kabelů elektroinstalace, jenž jsou všude
kolem. Sál díky vestavbě z pohledového odhlučňovacího plechu a
zelenému koberci na podlaze nepůsobí tak stísněně
jako zbytek objektu. Z vnitřního vybavení zde už
není téměř nic, kromě drobných písemností na
podlaze, i prázdná vitrína již postrádá
skleněnou tabuli k zapisování strategické situace
na bojišti. Zmizela signální tabule s LED diodami
pro kontrolu jednotlivých podřízených útvarů, pryč je i
seznam radiotechnických hlásek a nástěnné držáky
map. Dříve bývaly vprostřed hlavního sálu dva
stoly pro dozorčího útvaru a pro pomocníka dozorčího
útvaru, na nichž bylo mimo jiné instalováno přímé
spojení na všechny podřízené útvary a na dozorčího
nadřízeného útvaru. Spojení bylo zajištěno
radioreléovým pojítkem typu RTL-11 "Šipka" s
přenosem přímou viditelností (výrobce Tesla Hloubětín). Vnitřní vybavení doplňovaly
též dvě VKV radiostanice.
Někdejší osádka
přibližně pětadvaceti mužů (cca 10 důstojníků
z povolání a 15 vojáků zákl. služby - vyškolených
planšetistů) dnes může patrně vděčit
jedině štěstí za to, že ke kritickému okamžiku,
v němž by masivní petlice neprodyšně uzavřely hlavní vrata,
a to nejspíše
navždy, nikdy nedošlo...
|
|
|
|
Hlavní
brána do areálu
na příjezdové
komunikaci
od silnice 38 Čáslav - Golčův Jeníkov |
Zodolněné,
dříve i zastřešené
venkovní
stání pro připojení
mobilní elektrocentrály |
Jedna
z patek,
jež dříve držely
anténní stožár |
Články
tankového pásu,
nalezené
na nedalekém tankodromu |
|
|
|
|
Pohled
na objekt ze severu,
vpravo bývala dřevěná
vstupní
budova, jež shořela a dodnes
se dochoval pouze její suterén |
Jižní
partie,
boční vchod
a
nasávání ventilace |
Boční
(bojový) vchod
Vstupní
chodba vede přes
odmořovací místnosti |
Nasávání
ventilačního systému |
|
|
|
|
Nouzový východ
- výlez uzavřený
pancéřovým
poklopem (známým z pozorovatelen
budovaných v padesátých letech) |
Správní
budova
pohledem
z přístupové asfaltové cesty |
Tatáž
budova,
vchodem do
útrob krytu
jsou vrata nalevo. Vpravo v popředí
je betonová šachta studny |
Zde
stávala dřevěná nástavba,
což dokumentují
i schody do suterénu |
|
|
|
|
Armáda
se snažila
objekt
zabezpečit,
ovšem bez úspěchu... |
Suterén
povrchového objektu
skrývá
skladové prostory,
první chodba vlevo
směřuje do nitra úkrytu |
Kostry
regálů
v jedné z
místností |
Vnější
protitlaková vrata
(r. v.
1975) ... |
|
|
|
|
...
za nimi ještě jedna
a samostatný
vstup do chodby
souběžné s hlavním sálem |
Hlavní
velitelský sál |
Pancéřová
vrátka
do boční
části |
Chodba
za pancéřovými dveřmi
s odbočkami
do... |
|
|
|
|
...
jednotlivých kanceláří |
Výduch
společné ventilace,
umístěné ve stropě,
ústí do každé z místností
|
A
další místnosti... |
Bojový
vchod
hradí dvoje
protitlaková a troje
plynotěsná vrátka, mezi nimiž jsou
místnosti pro chemickou očistu |
|
|
|
|
Filtrovna |
Dosud
zachovalé zařízení
ve filtrovně,
a to včetně chemických filtrů |
Zátiší
s elektrorozvodem |
Chodba,
směřující do
provozních prostor.
Dvířka ŽDV-2 úplně na konci směřují
do nouzového výlezu |
|
|
|
|
Sociální
zařízení |
Za
protitlakovými vrátky ŽDV-2
směřuje
vzhůru k povrchu... |
...
nouzový výlez |
Místnost
se zařízením
pro rozvod vody.
Otvorem vprostřed je propojena
nádrž na vodu |
|
|
|
|
Vodní
čerpadlo |
Ventilátorovna |
Téměř
nedotčená
vzduchotechnika |
Výduch
ventilátoru
(1000 m3
vzduchu za hodinu)
s elektrickým
tělesem
pro ohřev vzduchu |
|
|
|
|
Výrobní
štítek ventilátoru |
Potrubí
propojující
záložní ventilátor
s filtry |
Průhled
hlavním sálem
ke vchodu,
kam již dosahuje denní světlo |
Hlavní
elektrorozvodna |
|
|
|
|
Ovládací
panel větrání |
A
další chodby... |
...
průlezy...
(zde
hermeticky uzavíratelný
průlez do místnosti sání ventilace) |
...
a elektrorozvody
telefonní
ústředny |
|
|
|
|
Dnes
už těžko hádat,
co by nastalo,
kdyby se vchodová
vrata uzavřela, již ne cvičně... |
|
|
|
autor:
Petr Kunc |
Původní
článek z 20. listopadu 2005
již nebyl později upravován |
|