Ralské ohlédnutí

Po více než dvacet let zakázané pásmo, téměř izolovaná vojenská městečka a lágry, pěchotní, tankové a letecké střelnice se svými dopadovými plochami, kryty, stanoviště hlídek, muniční sklady, podzemní komplexy pro uchovávání jaderných hlavic, kilometry polních opevnění a zemljanky, elektrické stožáry křižující rozsáhlé hvozdy i písečné pláně, letiště uzpůsobené dokonce pro přistávání raketoplánu Buran a nedaleko utajený výzkumný ústav sovětské armády. Tak nějak si asi většina lidí představí oblast rozkládající se jižně od stejnojmenné mohutné dominanty zdejšího kraje, vrchu Ralsko.

Jenže po patnácti létech po odchodu posledních vojáků okupační Rudé armády již není představa o lesích plných nevybuchlé munice až tak úplně přesná. Za léta vlády nikoho byla většina území odborníky popsána a zdokumentována, reorganizující se česká armáda neprojevila až na pár vyjímek o nově nabyté majetky v hodnotě miliard korun zájem a tak v závěru dvacátého století nastoupila další armáda, těžko říci kolikátá už v pořadí (namátkou jmenujme Husitské šiky, žitavská vojska, Švédy, obě strany války v roce 1866 a ve dvacátém století krom Rakousko - Uherské armády, ČSA, SA a Wehrmachtu dokonce i Izraelské jednotky). Ovšem tito nájezdníci zřejmě nepřišli ve zbrani - zato odnesli, rozebrali či alespoň zdevastovali, co se dalo. V bývalém vojenském prostoru zůstalo jako memento na nedávnou minulost nemnoho ruin budov všeho druhu, několik betonových bunkrů a pár pancéřových zemljanek. Největší koncentrace vojenské pozůstalosti je v prostoru někdejší letecké základny 236. SBOLP a 131. SMLD na letišti v Hradčanech. Dalo by se říci, že to tu docela žije, část zodolněných úkrytů letadel využívá Aeroklub Česká Lípa (včetně předválečného hangáru), jinde se zabydlela pila, jež přímo na místě odtěžuje porosty, a některé ÚLy jsou pronajímány jako sklady, místy míjíme deponie stavební suti, jíž je v okolí také dostatek. Po VPD i pojížděcích drahách co chvíli prosviští automobil a areálem křižuje i policie. Hvězdovské a Ploužnické sídliště je nově zrenovováno a funguje i teplárna. V ohniscích zamoření půdy ropnými látkami po zhovadilých soudruzích trpělivě duní čerpací zařízení. Přestože to zde vypadá téměř jako po válečném konfliktu, je i tady znát postupný obrat ke znovuobnovení pořádku a smysluplnému využití nechtěného ruského dědictví.

Naopak prakticky v celém zbytku prostoru pozůstatky někdejších vojenských zařízení rok po roce milosrdně pohlcuje příroda. Na Strážově pomalu zarůstají zákopy obklopující opuštěnou vesnici, po níž se zachovaly pouze několikapatrové sklepy tesané před staletími v pískovci a pláň s panelovými plochami pro odpalování raket SCUD, vegetace zvolna smazává tankodromy podél cest protínajících širé lesy, vlastně jedno rozlehlé, celistvé polesí. Míjíte jednu z dominant kraje, Velkou Bukovou, zvolna se přibližujete, obejdete úpatí, pokračujete svou cestou a mezi Strážovem a Hradčanským letištěm zdravíte jednoho - dva houbaře, červencové vlhko přeje pravákům stejně jako borůvkám, které by nikdo nestačil všechny otrhat, ani kdyby tu takový byl. A Buková se vzdaluje. Znovu a zas jediné co potkáváte jsou odnikud a nikam směřující sloupy elektrických vedení dávno postrádající vodiče. Areál letiště dodnes obklopuje dvojitý plot z ostnatého drátu, museli ho zde rozvinout snad desítky kilometrů, místy je překážka zpevněna protitankovými jehlami, i po letech je problém jej překonat. Stojánky vybudované v roce 1985 na jihovýchod od ranveje už kdysi osiřely, Hindy odlétly a přírodní maskování je dovedeno k dokonalosti. Spočinutí u Eustachovy kaple člověka naplní pocitem, jež v chrámech obyčejně nezažíváte, nevadí, že nástěnné malby doplnil ruský vojín freskou Smolensk 1976, necítím ani toliko lítosti nad sovětským buranem... . Jen pár metrů u rozcestí stojí sakrální stavba civilizace diametrálně odlišného smýšlení, kryt protivzdušné, vypleněný stejně jak kaplička opodál. Po cestě liduprázdnými lesy se pocestný vpodvečer rád zastaví v Hradčanech, ve společnosti Osamělé Hvězdy. A západ slunce stále stejně nasvicuje kilometry betonu letištních ploch, jemu je jedno, kdo zrovna stojí u vysokého pertinaxového stožáru na Hradčanské vyhlídce, zdali šedá, zelená či úplně jiná postava. Jen forsáž nad ranvejí už duní pouze v představách shlížejících. A brzká rána pod klenbou Skautského převisu, kdy sporý oheň rozehřívá kotlík se snídaní... Hic suc leones.

Silueta Bezdězu nás provázela celou podvečerní cestu z Doks	Rozsáhlé objekty AČR u Getsemanské zahrady	Brzy z rána: silnicí směrem na Bílý kámen	Odpalovací plocha raket SCUD, Strážov
Pozůstatky po okupantech budou v Ralsku ještě dlouho patrné. Zde kus jakési součástky zabodnutý ve stromě u Strážovského rybníka	Perimetr letiště Hradčany Ruina budovy strážní roty poblíž někdejších stojánek vrtulníků Mi-24	Některé ÚLy využívá aeroklub Česká Lípa, v jiných funguje pila či drobní nájemci, ale velká většina jich nadobro osiřela...	Niveleta zaznačená na stěně  každého z úkrytů letadel (kvůli seřizování palubních přístrojů)
V ÚLech se toho už mnoho nedochovalo. Marx-leninské poučky vedle pokynu "Před spuštěním motoru otevři vrata" jsou výjimkou	Zodolněný úkryt pro techniku	Interiér...	Jeden z krytů pro personál podél pojížděcí dráhy. Na prvý pohled je tento typ budován v nižší odolnosti, nežli podobné úkryty pro piloty u ÚLů
Hned za vstupním zalomením chodby s tlakovými dvířky se nacházejí takováto, zřejmě protiplynová, gumotextilní vrátka	Dnes již kryt postrádá jakékoli vnitřní vybavení. Vzadu se nachází nouzový východ	Nádrže PHM u VPD - dvě rovnoběžné podzemní cisterny propojené krytem pro strojní zařízení (čerpadla atp.)	Vchod do krytu...
... zalomená chodbička...	... místnost pro technologie a východ	Sklady letecké munice na hradčanském letišti. Silnostěnná vrata byste tu dnes již hledali marně...	Budova čety oprav techniky I tento objekt posloužil jako kulisa pro natáčení Tmavomodrého světa, jak dokumentuje nápis "Officers mess"
Okupanti nám tu, krom poničené krajiny, nechali i podzemní překvapení - čerpadla ropných látek vyluzují odporný hluk dnem i nocí	Luhy poblíž Ploučnice Najít v tomto kraji most dá větší námahu, než by si kdo mohl myslet...	Vojenská silnička v Borečském polesí	Eustachova kaple Důkaz neskonalého buranství přešlých věků
Kryt PVO nedaleko kaple (pro porovnání foto z devadesátých let)	Druhá část téhož krytu	Blízká přívodní radiová stanice v prodloužení VPD letiště	A den jsme zakončili kde jinde, než u Osamělé hvězdy
Podvečer na Havraní skále Jistě jsme nebyli první, koho při pohle- du z Hradčanské vyhlídky napadlo, jak to tu asi zřelo ještě před 20ti léty	Skautský převis Ideální nocležna, pár metrů pod Hradčanskou vyhlídkou	Ještě jitřní pohled na letiště (stále nám nejdou z hlavy přistávající Fishbedy) a již nás čekají Hradčanské stěny, Psí kostely, Senná brána a ...	... dálná hradčanského letiště přesně 4 km (od západní hrany) v ose vzletové a přistávací dráhy (původní stav viz CMA '92 - 1., 2.)
Kulometná pevnůstka SPS-3M na Skalní bráně	Celý podzemní bunkr nebyl dokončen - na obrázku neosazené střílny