DENIS - kryt pod Denisovými sady na Petrově, Brno

GPS souřadnice objektu: 49°11'24.91"N,16°36'30.71"E Terénní průzkum: 29. listopadu '06, Petr Kunc Fotodokumentace: 29. listopadu '06, Petr Kunc

Plán krytu DENIS (autor A. Svoboda)

Rozsáhlý štolový kryt Civilní ochrany, vybudovaný pod Petrovem, byl realizován ve třech etapách. Bezprostředně po II. světové válce se započalo s ražením 350 metrů štol, vchod byl zpočátku pouze jeden (49°11'24.33"N,16°36'29.36"E). Druhá fáze výstavby skončila v roce 1950 vyražením dalších 320 metrů a zřízením druhého vchodu (49°11'24.38"N,16°36'31.34"E). Stavebně byl objekt dokončen až roku 1955, po konečném prodloužení systému chodeb, dostavbě třetího vstupu (49°11'24.8"N,16°36'32.54"E) a nouzových východů. Podzemní prostory jsou obezděny betonovými tvárnicemi a místy cihlovým zdivem, nadložím je téměř 30 metrů granodioritů brněnského masivu. Délka chodeb dosahuje 900 metrů, celková zastavěná plocha činí 2565 m², z toho 1057 m² připadá na vlastní úkrytové prostory a zbylou část zaujímá technické zázemí. Kapacita objektu činí 2000 - 2500 obyvatel. Údržba probíhá pravidelně jednou týdně, včetně úklidu a zapisování hodnot teploty a vlhkosti (je udržována stálá teplota 12 °C a relativní vlhkost 60 %). Souhrnné náklady Magistrátu města Brna na údržbu se pohybují okolo 100 tis. Kč/rok. Za čtyřicet let se ve zdejším chladném mikroklimatu vytvořily až 10 cm dlouhé stalagmity.

Panorama Petrova od Nových sadů Tři hlavní vchody do krytu DENIS ústí právě na křižovatce ulic Husovy a Nádražní

Tři vstupní portály ústí ze křižovatky ulic Husovy a Nádražní, všechny jsou opatřeny masivními obchozími protitlakovými stěnami. Průchod do úkrytových prostor je možný buď přímo, anebo skrz očistné komory, vybavené sprchami a zařízením k odmoření osob. Systém sání filtroventilace je řešen několika vnějšími ventilačními hlavicemi. Jimi je vzduch z vnější atmosféry nasáván do tlakové nádoby, betonové jímky vyplněné štěrkem a pískem, sloužící ke zmírnění tlakové vlny, která by mohla poškodit zařízení filtroventilační komory. Komory vybavené systémem FVZ 1000a (ventilátor DM 355c, nízkotlaký ventilátor 315, prachové a kolektivní filtry PF 300, KF 100, pohlcovače CO₂ a zásoba tlakových lahví v kyslíkové stanici 1000a), jsou v objektu tři. Je též možné do určité míry objekt temperovat. Součástí nezbytného vybavení je dále interní rozhlas, telefonní ústředna a sociální zařízení, zdroj elektrické energie zabezpečuje dieselagregát Škoda. Zdrojem nekontaminované vody jsou dvě studny podzemní vody (12 m a 5 metrů hluboké), vrtané pod úrovní podlahy úkrytu a napojené na podzemní vodárnu. Nouzové opuštění úkrytu umožňují 3 kolmé šachty, které na povrch ústí v Kapucínských zahradách, a nouzový výlez schodištěm do sklepení Kapucínského kláštera.

Dvojí protitlakové dveře v jednom ze vchodů do krytu

Filtroventilační komora č. 3

Provoz krytu může probíhat ve třech režimech:

Mírový stav
- protitlakové dveře jsou uzavřeny
- větrání zajištěno samočinně

Filtroventilace
- uzavřeny jsou protitlakové dveře i všechny protiplynové uzávěry
- ventilace je zajištěna jednotlivými filtroventilačními stanicemi
- vzduch prochází přes prachové a chemické filtry
- osádka úkrytu by mohla izolovaně od okolního světa přežít až 3 měsíce

Hermetizace
- úplná izolace od venkovní atmosféry
- vzduch v úkrytu prochází uzavřeným oběhem (vydýchaný vzduch je zpětně nasáván a přes pohlcovače CO₂ situované ve filtroventilačních stanicích, prochází ke tlakovým lahvím s O₂, kde je znovu sycen kyslíkem a rozváděn do úkrytových prostor)
- 2000 lidí by bylo za takovýchto podmínek schopno přežít přibližně 3 až 4 dny

Zprovoznění kompletního oběhu pro režim filtroventilace (zapojení prachových filtrů) je možné do 24 hodin od vyhlášení poplachu.

Současný stav připravenosti objektu k absolutní hermetizaci je však tristní. Pohlcovače se sorbentem CO₂ jsou sice v množství 69 barelů umístěny ve filtračních komorách, chybí však veškeré kyslíkové lahve (rok výroby 1963, 8 let prošlé a tudíž vypuštěné, ačkoliv by jich dle směrnic mělo být ve výbavě 120 kusů).

Vchod z ulice Husova (přímo nad portálem je zřetelná jedna z ventilačních hlavic)	Vchod ze křižovatky ulic Husova a Nádražní	Vchod z ulice Nádražní	Dvojice prvních protitlakových dveří bezprostředně za protitlakovou stěnou (vchod z ulice Husova)
Taktéž vchod z ul. Husova, pohled z nitra úkrytu	Přívod vzduchu z vnější atmosféry, sací komínek ústí na povrch ventilační hlavicí v Kapucínských zahradách	Předsíň, za níž následuje druhý protitlakový uzávěr	Detail protitlakových dveří a dveří, vedoucích do odmořovací místnosti
Pohled na druhou dvojici protitlakových dveří zevnitř	Ovládací panel dieselagregátu v řídící místnosti strojovny	Dieselagregát ŠKODA	Boiler v místnosti strojovny
Protitlakové uzávěry u vchodu ze křižovatky Husova - Nádražní	Pohled na vchodovou partii zvenčí	Sklad náhradních protitlakových dveří	Průhled odmořovací místností
Protitlakové stěny u vchodu ze křižovatky Husova - Nádražní	Jedna z centrálních chodeb napříč úkrytem, vpravo kyslíková stanice (deponie lahví s O2)	Hygrometr ke kontrole stálé vnitřní atmosféry	Sociální zařízení
Detail na výduchy ventilace v úkrytových prostorách	V části chodeb jsou dle přesného systému uloženy zachráněné fragmenty ze zlikvidované Královské kaple	Sklad pomocného materiálu (části ventilačních potrubí, těsnění, zdravotnický materiál, nosítka pro raněné)	Filtroventilační komora č. 3
Jeden z mnoha ventilátorů (FVK č. 3)	Kolona kolektivních prachových filtrů ve filtroventilační komoře č. 3	Stojany pro umístění tlakových kyslíkových lahví	Manometr indikující tlak ve ventilačním potrubí, vedle ukaza- tele je umístěna tabulka s přepočtem objemu vzduchu pro konkr. počet osob
Barometry, rozmístěné v úkrytových chodbách, měří tlak vzduchu ve vnitřní atmosféře úkrytu	Plechová bedna s inertním médiem, v němž jsou uloženy okysličovadla určená k instalaci do plynových masek	Vozík k manipulaci s kyslíkovými lahvemi	Ruční pohon čerpadla vody ze studny

zdroje: - Ing. Aleš Svoboda, R-ateliér, s.r.o.