Diana - Továrna na smrt 1944-1945
Miroslav Vaněk
Miroslav
Vaněk
*
23.12. 1961 v Dačicích Vyrůstal
v Jemnici, po absolvování základní školní
docházky nastoupil do hornického učiliště
a stal se strojvůdcem v důlní dopravě
a důlním záchranářem. Roku 1987 začal
pracovat u Požární ochrany železnic v Brně
a poté sloužil jako hasič-záchranář
na požární stanici ve Slavkově u Brna. Počínaje
rokem 1993 pracuje na železnici v Brně. Kromě
desítek článků s hasičskou a železniční
tematikou publikoval i několik studií, například
100 let SDH v Němčanech u Slavkova, Úzkokolejná
dráha Diana, Úzkokolejná dráha Vyškov -
Kozlany. Do budoucna plánuje dál se věnovat
továrně Diana a novému vydání publikace o
úzkorozchodce Vyškov - Kozlany. |
|
Nebýt autorovy usilovné a dlouhodobé
práce (v údolí třech říček - Loučky, Libochovky a
Haldy - bádá již od sedmdesátých let), bylo by
velice pravděpodobné, že někdejší letecká výroba v
nedokončených železničních tunelech na nově budované
trati 250 by upadla v úplné zapomnění. Na jaře
válečného roku 1944 bylo říšskými orgány rozhodnuto
zřídit v trase nedokončené dvoukolejné trati z Brna
do Havlíčkova Brodu, západně od Tišnova, nový závod
vídeňské Weiner Neustadter Flugzeugwerke. Zdejší
provoz, i přes mnohá provizoria způsobená
nedostatkem času, rychle nabýval na strategické
důležitosti (na podzim '44 se tu kompletovalo 8-10
letounů denně) a nebyl ani zdaleka dokončen,
počítalo se dokonce s ražbou nových štol a doposud
není zcela vyjasněno, jaké plány nacisté v
souvislosti s Dianou rozvíjeli (a jaké z části
uskutečnili). Vnitropodnikovou dopravu členitým
údolím mezi jednotlivými etapami výroby zajišťovala
v první řadě 600 mm úzkorozchodná drážka, na níž se
kniha zaměřuje především. Ne nadarmo ale dostala
publikace podtitul "Z historie železniční trati Brno
- Havlíčkův Brod" - téměř půl obsahu dokumentuje
válečný vývoj i poválečnou dostavbu samotné trati
250 v místech bývalé Diany, a že se jedná o úsek
členitostí terénu nadmíru zajímavý. Krom třech
tunelů vlastní letecké továrny se zde nacházejí
ještě dva technicky zajímavě řešené mosty.
Potěšující je i forma, jakou se autor k problematice
staví - nechybí velké množství (přes tři stovky)
dobových i současných fotografií, vzpomínky
pamětníků ani technické nákresy (viadukt v Dolních
Loučkách je dokonce vyveden na samostatné příloze) -
takto nějak bych si prostě představoval nefalšované
bádání.
Nakladatelství a vydavatelství Spolek přátel
československého opevnění Brno, s.r.o.
Glinkova 9, 623 00 Brno - Kohoutovice
2003, 17. (42.) publikace
lepená vazba, křídový papír
formát A5
304 stran/199 Kč
|