9., 10. protiletadlový raketový oddíl
Rapotice, součást Protiletadlové raketové skupiny VEGA
Rapotice
(VÚ 7300)
Po vyzbrojení pražské
71.
protiletadlové raketové brigády bylo v roce 1985
přikročeno i u brněnské
76. plrb k
zavedení protiletadlového raketového kompletu
dalekého doletu S-200 VE "Vega-E", která doplnila
protivzdušnou obranu Moravy na strategické úrovni.
GPS souřadnice objektu:
49°12'34.178"N, 16°16'8.011"E
Terénní průzkum:
1.8. '08, účastníci
Expedice Rapotice 2008
Fotodokumentace:
1.8. '08, účastníci
Expedice Rapotice 2008 |
Protiletadlová raketová
skupina S-200 VEGA Rapotice byla dislokována v
Újezdském polesí kolem
bezejmenné nevýrazné kóty 510,4 m.n.m.
Během čtyř
let stavebních prací v areálu plrs byl nedaleko
Zbraslavi (49°12'53.67"N, 16°17'2.541"E) zřízen
ubytovací a skladovací tábor pro masově nasazované
stavební jednotky.
Ještě před
stavebním dokončením základny bylo u VÚ 1852 (76.
plrb) k 1.9. 1988 vytvořeno organizační jádro,
zajišťující vznik útvaru. Personál byl vybírán
zčásti u
dobříšské skupiny VEGA, zčásti u
brněnské
brigády a z patřičných vojenských škol. Po přeškolení personálu
na techniku PLRK S-200 v Dobříši byla plrs konstituována k datu 1.4.1989.
Na jaře 1989 se personál po přeškolení již přesunul
do Rapotic, kde probíhaly dokončovací práce. V témže
roce pak došlo k násunu techniky (vagónování v žst.
Náměšť nad Oslavou) a jejímu zprovoznění za pomoci
sovětských specialistů.
 |
 |
Zjednodušené schéma
dvoukanálové
verze
systému S-200 VE VEGA |
Schémata základen
PLRK S-200
pro 2, 3 a 5
plro, dle informací CIA
z června 1969 |
Narozdíl od Plrs VEGA Dobříš (přezdívaná
vojáky jako "Klondajk", která je
detailně, včetně organizace činnosti, popisována ve
vlastním článku),
obdržela rapotická skupina "pouze" dvoukanálovou
verzi systému S-200, kde činnost zajišťovaly 2
palebné oddíly.
Dvoukanálové verze systému byly
použity ve většině případů v prvním nárazníkovém
pásmu proti NATO: NDR (Badingen, 1985-1992,
Prangendorf 1985-1992, , Eckolstädt, 1988 -
nedozbrojena do rozpadu NDR, sovětská základna
Wendgräben, zřejmě 1982 - počátek 90. let), MLR (Mezőfalva,
1985-1997) a BLR (Sofia - Kostinbrod, 1983-2006). V
SSSR naproti tomu byly budovány i 5 kanálové
základny.
Blíže k celosvětovým k dislokacím systému S-200.
Objekty "A"
a "B" obsahovaly standardní ubikace VZS, kanceláře
štábu, týlový autopark, kuchyňský blok, teplárnu a
další týlové budovy. V současné době prochází týl
dílčími úpravami tak, aby vyhovoval potřebám VzSl.
Bojová část útvaru, objekt "C", je obehnán dvojitým
oplocením. Vnější řada oplocení je tvořena klasickým
pletivem. Poté následuje asi 20 metrů široký pás s
prostorem pro obchůzky strážní hlídky. Vnitřní
oplocení je tvořeno neprůhledným oplocením z
betonových panelů s maskovacím nátěrem. Vstup do
celého areálu vedl přes hlavní strážnici.
Úsek "C". Technický oddíl.
Rozsah technického oddílu je složením téměř
identický s
TO na "Klondajku" a liší se jen umístěním
hlavního skladovacího objektu (viz dále). Členění
jednotlivých budov má opět logické uspořádání, každá
budova a každý provoz byly systematicky číslovány
(vždy shodně na všech základnách PLRK S-200) pro
usnadnění technologických postupů při přípravě
rakety do bojeschopného stavu. První dominantou je
velká montážní hala, kde docházelo k základním
pracím na raketách. Rakety byly vyjímány z
přepravních obalů v manipulačním skladu,
odkonzervovány a zkompletovány. Kompletace se
sestávala z instalace křídel, kormidel, prachových
motorů, hlavic, bojových náloží a pyrotechniky. K
manipulaci zde sloužily dva stropní jeřáby o
nosnosti 8 t. Po té byla raketa převezena na
přepravníku 5T82M1E do průjezdné budovy KIPS
5K43E, kde se nalézalo kontrolní a měřící
pracoviště. Zde byla raketa překontrolována a poté
uskladněna v hlavním skladovacím objektu (tzv.
"steláž").
 |
 |
Hlavní skladovací
objekt,
počátek 90. let |
"Steláž"
PLŘS na
skladovacích vozících
5Ja83
v jednom ze sálů |
Hlavní skladovací objekt tvoří druhou dominantu
celého technického oddílu. Objekt je postaven z
prefabrikovaných dílů a je tvořen dvěma hlavními
sály, každý o světlé délce 54 m. Celý objekt byl tepelně temperován, především
kvůli snížení vzdušné vlhkosti. Hotovostní rakety
byly u JZ vchodu opět nakládány na přepravníky
5T82M1E a přepravník i s raketou se vydal přes
plnící linku na vlastní palebné postavení. Ostatní
rakety byly skladovány nenaplněné palivem. V případě
vyhlášení plného bojového poplachu by takto plnící
linkou postupně projelo do bojového postavení všech
22 skladovaných raket.
Plnící linka se skládá z několika krytých stání, kde
se do raket
plnilo palivo. Poslední část technického oddílu
tvořil autopark, který byl vzhledem k množství
automobilové techniky pro systém S-200 VEGA velmi
rozsáhlý. Všechna stání pro automobily byla
neuzavřená.
 |
 |
 |
 |
Průjezdný
manipulační sklad,
zde byly PLŘS
připravovány
pro další úkony
v rámci technického oddílu |
TOS - opravárenská
hala |
Budova pro
elektrocentrály |
Neuzavřená stání
pro
přepravníky 5T82M1E |
 |
 |
 |
 |
Sklad prachových
motorů |
Sklad bojových
náloží PLŘS |
Sklad pyrotechniky
PLŘS |
Plnící linka
(palivo, v pozadí
okysličovadlo) |
 |
 |
 |
Plošina pro NRL 10.
plro |
Zodolněné stanoviště
NRL
(jako vyrovnání za
ozáření, dostávali
příslušníci RTB, kontrolující anténní
jednotky NRL, příplatek 200 Kčs) |
Zodolněný objekt
pro kabiny
K-2 a K-22 |
 |
 |
 |
Plošina pro NRL 9.
plro,
pohledem přes
nájezd,
od velitelského stanoviště skupiny (K-9) |
Zodolněný objekt
pro kabinu
radiovýškoměru PRV-17
a elektrocentrálu |
Nájezd na menší
"most"
pro umístění
radiovýškoměru PRV-17 |
Úsek "C".
Radiotechnické zabezpečení útvaru.
Největší dominantou celého areálu jsou opět tři
betonové "mosty", rampy pro naváděcí radiolokátory,
které se nacházejí v nejsevernější části objektu
"C". Dva větší mosty byly určeny stejně tak jako na
"Klondajku" pro umístění naváděcího radiolokátoru
ozáření cíle 5N62V (kód NATO "Square pair"). Pod
každým mostem se opět nachází zodolněné stanoviště
pro kabinu K-2 (kabina aparatury velitelského
stanoviště) a K-22 (napájecí kabina). Vzhledem k
tomu, že byl celý útvar dvoukanálový, sloužil třetí
most na rozdíl od "Klondajku" k umístění radiovýškoměru PRV-17
(kód NATO "Odd pair").
Posledním objektem radiotechnického určení je
stanoviště přehledového radiolokátoru O-14 Oborona
(kód NATO "Big back").
 |
 |
 |
 |
Plošina s PRV-17,
pohled přes
K-9
a objekt pro
elektrocentrály. V pozadí stožár
radioreléové stanice 5Ja62 Cykloida |
V popředí sklad
náhradních
kabelů pro VS
a maskovacích sítí, dále zděná budova
"zkrácené" pro RTB a "most" s PRV-17 |
Plošina s NRL 9.
plro
(foceno od PRV-17) |
NRL 5N62V
(9. plro) |
 |
 |
 |
|
PRV-17 na plošině |
NRL 5N62V
(9. plro) |
Na snímku je dobře
zachycena
mimo jiné i
"zkrácená"
pro radiotechnické baterie |
|
Úsek "C".
Velitelské stanoviště Protiletadlové raketové
skupiny VEGA.
Mezi třemi "mosty" se nachází velitelské stanoviště
protiletadlové skupiny Vega, zodolněný objekt pro
kabinu rozdělení cílů K-9,
které koordinovalo činnost obou oddílů. Opět jde o typizovanou
stavbu, v současné době navíc ve výborném technickém
stavu. Stále jsou tu zachovány telekomunikační
kabely a rozvody, v hlavní místnosti je kompletní planšet, na kterém se zakreslovala situace ve
vzdušném prostoru. Na střeše VS se nacházejí dvě VKV
antény, jedna všesměrová a druhá smyčková. Kontrolní
vyzařovací stožár systému "Viežka" (prověřování
funkčnosti naváděcích radiolokátorů) byl umístěn na
souřadnicích 49°12'19.627"N, 16°16'1.56"E.
 |
 |
 |
 |
Pěchotní vstup na VS
skupiny |
Telefon u vstupu na
VS,
přístroj v
odolném,
takzvaném "důlním" provedení |
Vstup na VS,
první tlakový
uzávěr |
Anténní systém na
stropnici
objektu VS (K-9) |
 |
 |
 |
 |
Vrata u sálů VS |
Čelní stěna objektu
VS |
Planšet,
dokonce
zachovalé
dřevěné obložení stěn
v operační místnosti |
Jeden ze sálů
pro
přístrojové kabiny |
 |
 |
 |
 |
Filtroventilační
systém |
Operační místnost |
Telefonní přípojky |
Jeden ze sálů
pro
přístrojové kabiny a EC |
 |
 |
 |
 |
Rozvodna |
Přístřešek
(sklad
elektromateriálu
a maskovacích sítí pro VS) |
Zodolněný objekt
pro PRV-17 a
EC |
|
Hned vedle VS se nachází záložní zdroj elektrického
napětí. V době naší návštěvy se zde nalézaly dvě
téměř dokonale zachovalé elektrocentrály 135 kW EC
6S160PN. Cca 250 metrů severovýchodně od VS se nalézá stanoviště
radioreléové komunikační stanice 5Ja63 "Cykloida".
 |
 |
 |
 |
Zodolněný objekt pro
EC |
Elektrocentrála
6S160PN |
Každý objekt byl
vybaven
samostatnou
filtroventilací,
rozdílnou dle kapacity
(zde FVZ-300) |
 |
 |
 |
Těžký skladovací
objekt |
Těžký skladovací
objekt
(zde ještě se
střešní nástavbou) |
PLŘS 5V28 v těžkém
úkrytu |
Úsek "C". Palebná postavení
9. a 10. plro. "Srdce" palebného oddílu tvoří
zodolněný objekt pro kabinu K-3 a pro
elektrocentrálu EC5E97. Kolem objektu se nalézá 6
palebných postavení pro odpalovací rampy 5P72V.
Každé palebné postavení bylo spojeno se skladovacím
objektem dvěma kolejnicemi pro nabíjecí vozík.
Nabíjení ze skladovacího objektu bylo prováděno
nabíjecím vozíkem 5JU24M. Na rozdíl od "Klondajku"
byly skladovací objekty stavěny pouze ve dvou
stupních odolnosti. Nejodolnějšími byly těžké
zodolněné úkryty se silnostěnnými vraty. V každém
oddíle byly pouze dva, tj. celkem 4 zodolněné úkryty
na celou plrs. Zajímavostí je způsob dodatečného
nadstřešení těchto těžkých objektů. Na fotografiích
je patrná sedlová střecha z vlnitého plechu, která
byla dobudována až později, a měla eliminovat
zatékání vlivem špatně provedené izolace zodolněného
objektu. Zbývajících 8 úkrytů (4
v každém oddíle), tvořily zděné objekty vybavené
jednoduchými plechovými vraty. Na "Klondajku" byly
ještě k vidění úkryty z ocelových lešenářských
trubek a vlnitého laminátu. Tato typologie však byla
dána spíše místními podmínkami únosnosti podloží při
stavbě objektů na "Klondajku". Součástí každého
oddílu pak byla budova tzv. "zkrácené", kde se
obvykle zdržovala hotovostní palebná směna oddílu.
Tyto zkrácené však byly velmi spartánské (bez vody,
topení). Mezi jednotlivými oddíly se nachází dvě
průjezdná stanoviště pro přečerpávání paliva z
"porouchaných" raket.
 |
 |
 |
 |
Poslední vybití
rakety z odpalovací rampy 5P72V |
Pojíždění
na
manipulačním vozíku 5Ju24M
do skladovacího objektu |
 |
Odpalovací rampa
5P72V
(90. léta) |
Další odlišností od "Klondajku"
bylo umístění klamného palebného postavení. To se
nacházelo u obou oddílů, ale mimo palebné postavení
vlastního oddílu. Imitace byla tvořena dírou pro
umístění odpalovací rampy, místo kolejnic byla
použita běžná pásovina a objekt určený pro
skladování raket byl používán jako sklad.
Severovýchodně od přečerpávacího stanoviště se
nacházela další zkrácená, která byla vojáky označena
za "DELUXE". Byla vybavena sprchami, akumulačním
vytápěním, podávala se tam teplá strava apod. Tyto
budovy (klamné palebné postavení a další "zkrácená")
se na "Klondajku" nenacházely a jsou tak asi
nejpatrnějším rozdílem mezi palebnými oddíly v
Rapoticích a na "Klondajku".
 |
 |
 |
 |
Zděný skladovací
objekt |
Patka pro OR |
Úkryt pro kabinu K-3
(9. plro) |
Úkryt pro EC
(9. plro) |
 |
 |
 |
 |
Zkrácená "deluxe" |
Přečerpávací
stanoviště |
Sklad materiálu |
Videozáznam,
pořízený při
průzkumu
bývalé Plrs Vega, dne 1.8.2008 |
K 31.12. 1994 přešly 9. a 10. plro do podřízenosti
nově vzniklé 42. plrb (reorganizovaná 76. plrb), v
té době byly také do Rapotic redislokovány 2. a 3.
plro, vyzbrojené technicky i morálně zastaralým
systémem S-75M Volchov. Tyto oddíly působily v
souběhu s Plrs VEGA, z prostoru technického oddílu.
Později k nim přibyla kompletní výzbroj pro další
oddíl PLRK S-75M, ta byla uložena ve skladech. K
vyřazení PLRK S-200 došlo k 1.10. 1997, 9. a 10.
plro byly zrušeny bez náhrady. Od roku 1998 působily
"Volchovy" z planiny mezi mezi bývalou RTB a PB
(49°12'31.419"N, 16°16'1.169"E), přičemž jeden oddíl
měl SNR umístěn na "mostě" a RTB pod ním, (technika
PB nebyla rozvinuta), zatímco druhý se rozvinul
přímo na poli, technika PB byla rozvinuta v síle tří
OR připojených a 1 nepřipojené, určené k výcviku
nabíjení a vybíjení.
zdroje:
- Matthias Richter, http://s200-wega.de/
- CIA Intelligence Memorandum 69-15, The Soviet SA-5
Deployment Program
- Pavel Londer
- Michal Halčiak
- Lucie Chmelíčková
- Radek Bukovský
- Radek Enžl
- Ing. Břoušek Rostislav
autoři: Petr
Janda
Martin
Korec
Petr Kunc |
Původní
článek ze 16. září 2008 již nebyl později
upravován |
|