Tesla Pardubice n.p., areál
Kyjevská, úkryt KZ 600
GPS
souřadnice objektu:
50°1'47.568"N, 15°47'29.475"ETerénní
průzkum:
23. 2. '08, P.
Kunc, J. Mrkvička
Fotodokumentace:
23. 2. '08, P.
Kunc, J. Mrkvička
|
Telegrafia, československá továrna
na telefony a telegrafy a.s.,
vznikla roku 1919 subvencí státu, potažmo
Ministerstva pošt a telegrafů, tehdy ještě v
Roztokách u Prahy. Úspěšný podnik se dále rozšiřuje
včleňováním drobných elektrotechnických firem,
roku 1921 přesidluje do rozestavěných továrních hal
v Pardubicích, s celkovou výrobní plochou 2 610 m2,
zakoupených od firmy Zeisl. Celý areál byl pro
potřeby Telegrafie dostavěn v průběhu let 1922-23.
Ve 30. letech se i přes hospodářskou krizi prudce
rozvíjí výzkum a výroba radiopřijímačů, zesilovačů,
telefonních a telegrafních přístrojů a mimo jiné i
rentgenových přístrojů.
Válečná
léta představují pro podnik převzetí nucené výroby z
Říše a zavedení válečné výroby pro armádu.
Počátkem
roku 1946 byl podnik Telegrafia a.s. znárodněn a
začleněn do
koncernu TESLA slaboproudé a radiotechnické závody,
n.p. Od poloviny 50. let se výroba v Pardubicích
specializuje na radiolokační techniku, radiostanice,
rozhlasové ústředny, televizní řetězec od kamery až
po monitor,
magnetofony, 3 cm mikrovlnné pojítko,
elektrokardiograf, infraoftalmoskop, VN zdroje a
další. Dále se sjednocují výrobní prostory, dříve
roztroušené po celém městě. Pro vývoj radiolokace a
výpočetní techniky je od 15. srpna 1950 v areálu
bývalého potravinářského závodu KUP v lesích mezi
Přeloučí a Pardubicemi umístěn
Ústav pro výzkum radiotechniky (Opočínek
- Kokešov), včetně zkušebního polygonu v
Bezděkově. Od roku 1956 je budován
areál "Zámeček" v Pardubičkách
a Černé za Bory, kde je soustředěna výroba
radiolokace, zatímco 70. a 80.
léta pak znamenají zaměření výroby na vojenské
produkty v oboru satelitních přijímačů,
radiostanic, radiolokace (přehledové, přistávací
- přehledové RL) a
pasivní radiolokace, na jejímž poli Tesla
Pardubice dosáhla světového věhlasu a uznání (KRTP-81
RAMONA, legendární
KRTP-86/91 TAMARA). V první polovině 90. let byl
přesto, a možná právě proto, silný potenciál vybavených
laboratoří, zkušeností a výzkumného personálu
zvnějšku uměle utlumen a Tesla Pardubice se v roce
1994 rozpadla do několika menších nástupnických
firem.
 |
 |
 |
 |
Vrátnice areálu
Tesla, Kyjevská |
Vlevo budova B 1118,
z níž ústí
boční vchod do
úkrytu KZ 600 |
Spojovací chodba v
1. NP
budovy B 1118,
v minulosti výzkumné pracoviště,
dnes sídlo několika výtvarných ateliérů |
Hlavní vchod do KZ
600,
na stropnici je
zřetelná
šachta sání ventilace |
Úkryt KZ 600 byl v jižní části
"areálu Kyjevská" vybudován někdy na přelomu 50. a 60.
let. Jedná se o úkryt 5. třídy odolnosti, kapacita
činí 250 osob (nouzově i více), půdorysně těleso
úkrytu měří 21 x
23,3 m. Jedná se o monolitickou železobetonovou
konstrukci o stěnách tloušťky 50 cm a stropnici 60
cm s nadložím 90 cm zeminy. Do úkrytu vedou 2
obsazovací vchody, jeden přímo z nádvoří mezi
budovami, druhý z výrobních prostor v přízemí budovy
B 1118. Na povrch jsou vyvedeny 3 nouzové výlezy, z
toho jeden vede šachtou sání ventilace. Navíc je zde
ještě další komínek sání ventilace.
 |
 |
Půdorys krytu KZ 600
|
Podélný řez objektem |
 |
 |
Osvětové tabule,
týkající se
ochrany obyvatelstva v případě ohrožení útokem
ZHN |
Ve
strojovně FVZ je umístěn jednak velký ventilátor
(zn. Janka Radotín) s ohřevem vzduchu, pro běžné
větrání v rámci údržby nebo při nechemickém útoku.
Dále je zde zapojena čtveřice FVZ typu 300c, která
by měla zajistit přetlak vůči vnější atmosféře
minimálně 5 mm vodního sloupce. Prachové filtry PF-300 a kolektivní
filtry KF-100 byly v míru z provozních důvodů
demontovány, osazovaly by se až v případě poplachu a
zpohotovění úkrytu. FVZ bylo poháněno buď
elektricky, nebo ručně, přičemž obsluhy by se u klik
ventilátorů střídaly po 10 minutách.
Není bez
zajímavosti, že ve směrnicích byla velká pozornost
věnována zabránění šíření neověřených zpráv a
zamezení propuknutí paniky mezi ukrývanými. Velký
důraz byl též kladen na důsledné a účelné střídání režimů "filtroventilace"
(v případě zamoření) a "izolace" (úder v těsné blízkosti
úkrytu) za účelem prodloužení doby ochrany
(standardně 72 hodin). Povinnou výbavou každého
úkrytu byla mimo jiné rovněž souprava vysílače 3QP
919 02 Maják k signalizaci úkrytu potřebujícího
pomoc, výrobek - Tesly Pardubice.
 |
Velký sál (kinosál)
o kapacitě 100 sedících osob
(sedadla již
byla vyklizena) |
Úkrytové
prostory tvoří jednak vstupní hala (kapacita cca 100 osob),
pak malý sál (50 osob) a velký sál (kinosál o
rozměrech 5,1 x 15 metrů se 100 místy k sezení). Samozřejmostí je sociální
zázemí, kuchyňka pro přípravu stravy, provozní a
skladovací místnosti.
V míru
úkryt sloužil především pro schůze ZO KSČ, ROH,
Svazu socialistické mládeže, Svazu
československo-sovětského přátelství či pro různá školení
a vyučování večerních škol, konané v malém sálu a
kinosálu. Dále se zde konala školení CO (pro
zaměstnance závodu, ale například i starosty obcí
okresu) a zdravotní
výchovy, s promítáním osvětových filmů. V některých
místnostech byl též skladován materiál CO a náhradní
filtry vzduchotechniky.
V současnosti je v úkrytu umístěna
pouze poplachová siréna Hasičského záchranného sboru
a část archivu KN Pardubice, která celý areál ve
vlastnictví Pardubického kraje spravuje. V areálu
sídlí několik soukromých firem, v tradici
elektrotechniky však nepokračuje ani jediná. V
budoucnu bude celý areál buď zásadně přestavěn pro
potřeby výroby, nebo padne nové výstavbě.
Budoucnost úkrytu KZ 600 je tedy přinejmenším
nejistá.
 |
 |
 |
 |
Hlavní vchod do
úkrytu
(chodba jako
chráněný prostor
před vlastními protitlakovými dveřmi) |
Vstupní chodba |
Nouzový výlez
ze vstupní
chodby,
pro případ závalu hlavního vchodu |
Bojový vstup do
úkrytu,
v rozích
patrné těžké plynotěsné uzá-
věry (TPU) pro vyrovnávání tlaků u-
vnitř předsíně a ve vnější atmosféře |
 |
 |
 |
 |
Mírový vstup do
objektu
přímo, při
bojovém provozu byl
nastálo zakryt silnostěnnými vraty
přišroubovanými k rámu |
Vstupní hala,
která by
posloužila
jako úkrytový prostor pro 100 osob |
Vstup z haly do
kinosálu,
po obou
stranách
jsou ve zdi instalované
elektrické přímotopy |
Pneumatický
regulátor teploty
na přímotopu |
 |
 |
 |
 |
Vlhkoměr,
nezbytná
součást
úkrytového vybavení |
Měřič přetlaku typ
60,
připojený na
sondu ve vnější
atmosféře, udává účinnost FVZ |
Signalizátor
poplachu |
Lehký plynotěsný
uzávěr LPU
pro vyrovnání
tlaků mezi halou
a protiplynovou předsíní |
 |
 |
 |
 |
Vstup do kinosálu,
dveře do
místnosti údržby a kuchyňky |
Velký sál - kinosál
s pódiem |
Zbytek sedadel,
která bývala
umístěna v kinosálu |
Malý sál,
který je dnes
zcela zaplněn
regály archivu |
 |
 |
 |
 |
Malý sál,
který je dnes
zcela zaplněn
regály archivu |
Místnost údržby a
kuchyňka |
Baterie v
akumulátorovně |
Sociální zázemí
úkrytu |
 |
 |
 |
 |
Protiplynová předsíň
k odmoření
vstupujících,
vedlejší vchod |
Vedlejší vchod do
úkrytu |
WC ženy |
Ventilátor a
kompresor |
 |
 |
|
|
Strojovna
filtroventilace,
filtry jsou z
hlediska bezpečnosti
umístěny co nejdále
od prostor pro úkrývané |
Filtroventilační
zařízení
FVZ 300c typ
60 |
|
|
zdroje: -
poděkování za umožnění přístupu do úkrytu patří
Ing. Polákovi z KN Pardubice
autor:
Petr Kunc |
Původní článek z 25. února 2008
již nebyl později upravován |
|