Stálá letiště ČSLA byla již v době míru poměrně intenzivně připravována jednak k obraně perimetru, ale také k protiletecké obraně. Naprostá většina objektů na čs. letištích vznikala během opevňovací euforie v průběhu vyhrocených 70. let, v této době byla všechna stálá letiště ČSLA modernizována, probíhaly intenzivní opravy a dostavby přistávacích ploch, stavba zodolněných podpovrchových velitelských stanovišť, naváděcích radiolokátorových stanic, zodolněných úkrytů pro letadla (ÚL) a dalších struktur zabezpečujících provoz letiště. Některé prvky fortifikačních systémů, které se měly podílet na vedení aktivní obrany zázemí leteckých útvarů, prezentuje následující článek.

Zodolněné okopy pro techniku. Slouží jako palebná postavení prostředků PVO zajišťujících protivzdušnou obranu bezprostředního okolí letiště. Jedná se o jednoduché prefabrikátové konstrukce se dvěma postranními výklenky pro pohotovostní ukrytí obsluhy, okopy nejsou vybaveny elektroinstalací. Okopy jsou zpola zapuštěny pod úroveň terénu, vyčnívající části jsou obehnány zemním záhozem. Jsou situovány vždy před prahem VPD, z bezpečnostních důvodů však nikdy přímo v její ose.

Čáslav - čtveřice okopů se nachází u JV konce VPD, další dva (49°56'58.04"N,15°22'19.85"E) potom nedaleko SZ prahu dráhy	Jeden z okopů palebného postavení na jihovýchodním konci VPD v Čáslavi (49°55'45.07"N,15°23'46.34"E)	V Pardubicích je na každé straně VPD postavení o osmi okopech (50°0'57.71"N,15°42'58.94"E, 50°0'51.93"N,15°45'37.59"E)

30mm PLdvK vz.53/59 ve zodolněném palebném postavení	"Ještěrka", nejčastější mobilní výzbroj letištních prostředků PVO, může působit svým PL dvojkanónem do 3000 m při kadenci 650 ran/min.	Každý ze zásobníků pojme 50 ks nábojů, počet vezených zásobníků byl 8 kusů	V bočním pohledu nejvíce vyniká ochranná funkce okopu
Několik snímků 30mm PLdvK vz.53/59 v okopu, při přechodu do bojové pohotovosti (letiště Hradec Králové)

Prefabrikovaná palebná postavení navzájem spojená sítí zákopů. Celých opevněných bodů si můžeme všimnout například na letišti Pardubice, kde byly při severozápadním okraji prostoru letiště (u popkovické brány, 50°1'5.32"N,15°43'4.33"E) na počátku 70. let vybudovány dvě jednostřílnové kulometné pevnůstky propojené rovněž opevněnými zákopy. Pevnůstky jsou jednoduché konstrukce z železobetonových typizovaných prefabrikátů, bez jakéhokoliv uzávěru vstupní chodbičky a bez lafetace, pouze s jednoduchým betonovým střeleckým stolkem. Jednoduchý střílnový otvor o světlosti přibližně 15x15 cm umožňuje střelbu ze všech druhů pěchotní zbraní (střílna je situována proti vchodu, umožněn je tudíž i zpětný výšleh z ruční pancéřovky). Střílny obou objektů jsou orientovány na planinu před popkovickou bránou na letiště, bezprostřední předpolí celého zákopového systému tvoří říčka Bylanka, která zde teče v hlubším vydlážděném korytě (a vytváří tak v podstatě účinnou protitankovou překážku). Systém několika zákopů se nachází též na opačném břehu Bylanky (50°1'5.6"N,15°43'1.09"E), přímo před popkovickou bránou, zde však byly zákopy pouze vyzděny z cihel.

Jednoduché střeliště z železobetonových dílců. Podobná pevnůstka stojí i u objektu Ples Staré Čívice	Čelní pohled na jednu ze dvou pevnůstek. Střílna směřuje přes příkop k přístupové cestě (směrem k plochodrážnímu stadionu)	Střílna pevnůstky postrádá jakoukoli lafetaci. Zbraň se zřejmě umisťovala na polní trojnožce přímo na střelecký stůl.	Systém zákopů, zahrnuje zmiňované pevnůstky a PT překážku - hluboké umělé koryto říčky Bylanky, na jejímž břehu bunkry stojí
Prefabrikované spojovací zákopy

Typický okop pro střelecké družstvo, téměř přesně odpovídající příkladu z čáslavského letiště

Na letecké základně v Čáslavi se dodnes zachovala síť zákopů, obdobná opevnění v Pardubicích. Nachází se na SZ perimetru letiště (přesně 49°57'3.78"N,15°22'8.23"E) a je tvořena opět dvěma kulometnými pevnůstkami, ovšem o několik řádů méně odolnými (jsou konstruovány z úzkých lehkých ženijních rámů Žra-4a s vyloženě provizorní čelní střílnou). Zákopový systém vyztužený prefabrikátovými panely zde navíc obsahuje jednoduchý podpovrchový úkryt, vybudovaný rovněž na bázi prefabrikovaných rámů. Tento "úkryt" postrádá dokonce jakýkoliv uzávěr vchodu.

Poloimprovizované střelecké postavení v čele zákopového systému na SZ okraji letiště	Pohled na pevnůstku z týlu (použity jsou úzké rámy typu Žra-4a)	Zákopy ústí do jednoduchého...	... rámového úkrytu (v podstatě jen zaslepená chodba tvořená ženijními rámy Žra-7)

Jednotlivé prefabrikované palebné objekty. Na několika letištích se můžeme setkat s kulometnými pevnůstkami půdorysu šestihranu či osmihranu o průměru přibližně 4,5 metru, střežícími perimetr mezi zodolněnými úkryty letadel v rozptylech. Jedná se o prosté objekty z šesti nebo osmi prefabrikovaných dílců tvořících stěny o tloušťce 15 cm, přičemž strop je dobetonován. Dvě až tři obdélníkové střílny (dle umístění buď pro čelní nebo boční palbu) jsou stupněné, s ozuby svařovanými z ocelových profilů. Proti čelní stěně do objektu z týlu ústí vchod, uzavíratelný ocelovými dvířky. Omítka pevnůstek je provedena hrubě s maskovacím schématem ČSLA obvyklým v 80. letech.

Na bývalém letišti v Plané se nachází objekt tohoto typu (48°56'55.31"N,14°27'7.68"E), jehož střílny, působící čelním směrem jižně přes pole k silnici E 55, vzájemně svírají úhel 45 stupňů.

Schematický plán letiště Žatec MIL se zákresem v textu popisovaných prefabrikovaných pevnůstek	Žatec, RP č. 2 "Staňkovice" na letecké fotografii ze 27.8 2003 a v ní zaznačené oba objekty v době před likvidací spolu se zbytkem letiště

Na někdejším letišti v Žatci bylo pět objektů složených z obdobných prefabrikátů, jaké byly užity v Plané, rozmístěno nepravidelně na různých místech perimetru. Dvoustřílnový objekt půdorysu pravidelného šestihranu byl situován v prostoru rozptylu (RP) číslo 2 "Staňkovice", v blízkosti ÚLu č. 1, až na jihovýchodním cípu areálu (50°21'56.83"N,13°36'23.7"E). Byl určen ke krytí blízké silnice č. 250. Střílny tohoto objektu, působící boční palbou, vzájemně svíraly úhel 120 stupňů.

Žatec, RP č. 3 "Žíželice" na letecké fotografii ze 27.8 2003. Zakreslen je jeden z třístřílnových 90° objektů.

Zbývající objekty na letišti v Žatci byly třístřílnové o půdorysu pravidelného osmihranu. Další palebný objekt byl umístěn opět v RP. č. 2 přímo u křižovatky cest před ÚLem č. 3 (50°21'55.04"N,13°36'6.27"E), stejný se nacházel nedaleko od západního konce VPD v rámci RP. č. 1 "Minice" (50°22'27.16"N,13°33'58.57"E) a další dva shodné objekty střežily rozptyl č. 3 "Žíželice" (50°21'44.48"N,13°33'20.55"E a 50°22'4.56"N,13°32'52.61"E). Tyto čtyři objekty byly vybaveny třemi střílnami, které mezi sebou svíraly úhel 90 stupňů a vytvářely tak poněkud širší palebný vějíř. Všech pět žateckých objektů bylo zbořeno v září roku 2003 v průběhu likvidace celého letiště Žatec MIL.