Polní fortifikace a mobilní úkryty
ČSLA
 |
 |
Provedení polního opevnění |
Automobil Praga V3S
v maskovaném
zodolněném zákopu |
Téma ženijních mobilních pracovních
úkrytů nepatří k příliš probádaným stránkám
historie ČSLA. Zhruba od 80. let byla však
takovémuto zodolňování polních uskupení pozemního
vojska věnována velká pozornost a setrvalý trend lze
vysledovat dodnes v mnoha moderních armádách po
celém světě. K úvodu do problematiky přinášíme
snímky polního opevnění a popisy včleněných úkrytů
řad USU, PÚ-68 a ÚP-82.
 |
Pracovní úkryt USU |
Ženijní tabulky například pro
univerzální skládací úkryt (USU) udávají kapacitu 10
ležících osob, je-li objekt využit jako odpočinkový,
nebo 30 osob sedících, včetně obsluhy filtroventilačního zařízení, plní-li funkci
pohotovostní. Konstrukce USU zabudovaného ve
dřevozemním zákopu by měla odolat přetlaku tlakové
vlny do síly 0,1 MPa či výbuchu 155 mm
dělostřeleckého granátu do vzdálenosti 3,5 metru od
stěny. Zároveň úkryt zmírňuje účinky pronikavé
radiace a neutronového záření a chrání před
intenzivním zářením ve viditelném spektru.
Převozný
pracovní úkryt PÚ-68 je určen pro zabezpečení
nepřetržité činnosti 5 příslušníků na úrovni štábu. Hmotnost úkrytu
je 5,3 t, hrubá kubatura výkopu pro umístění úkrytu
činí 28 m3 zeminy. Tvoří jeden komplet s
přepravním automobilem Tatra T-138 VN (vozidlo má
zabudován zdroj tlakového oleje pro hydraulický
systém úkrytu). K instalaci je třeba
automobilního jeřábu (AV-8) a buldozeru (DOK), do
připraveného výkopu se úkryt umisťuje a maskuje
zhruba 45 - 60 minut. Úkryt je možné ze záhozu
snadno znovu vyzvednout pomocí čtyř hydraulických
zvedáků a znovu naložit (časová norma do 30 minut). Úkryt umožňuje
přežití v 72 hodinové úplné izolaci.
 |
Úkrytové pracoviště UP-73
nikdy nepřekročilo
stádium zkoušek |
Úkrytové pracoviště UP-82
navázalo na prototypový projekt UP-73. Slouží jako mobilní, lehce maskovatelné, částečně zodolněné
velitelské stanoviště. Kapacita při použití jakožto
pracovního úkrytu činí 4 osoby, jako pohotovostní
může úkryt posloužit až 20 osobám. Účinná výplň
dvojitých stěn pomáhá tlumit pronikavé radiační
záření, odolnost objektu je možné dále zvýšit
uložením do připraveného okopu, opatřením kamennou
rovnaninou a přehrnutím zemním záhozem. Transport
byl zajištěn na speciálně upraveném kontejnerovém nákladním
automobilu Tatra T-815 VP 14 36 265 8x8.1
s lehkou pancéřovou kabinou řidiče a čelní radlicí BZT-813/815
k zahrnutí úkrytu v místě určení (vlastní přípravu
okopu a úpravy okolí měly zajistit ženijní
mechanismy řady UDS na podvozcích Tatra, případně
vyvíjený pancéřovaný UOS-155 a v lehčích zeminách i
radlice na automobilech, případně VT-55/72). Celková
hmotnost kompletu činí 36 t. Samotný úkryt má šířku 2,7
metru. Součástí jsou dvě protiplynové odmořovací
předsíně (u každého z protilehlých vstupů) a
pracovní místnost (s prosvětlovacími mapovými stoly), filtroventilační zařízení, elektrocentrála a nádrž
na pitnou vodu, čímž celý mobilní úkryt tvoří samostatnou
funkční jednotku. V běžném použití bylo navrhováno
řetězení více úkrytových pracovišť do komplexů,
spojených pomocí chodbiček s rozbočkami. I po
zahrnutí, v případě nutnosti opětovného přesunu,
bylo možné po odpojení chodbiček úkryt hydraulicky
na integrovaných stojnách vysunout ze záhozu a znovu
naložit na transportní automobil. Sériově byla
vyrobena jedna sada o dvaceti úkrytech, včetně
několika transportních vozidel.
 |
 |
 |
T-815 VP 14 36 265 8x8.1
Automobil pro dopravu úkrytu UP-82
na místo určení - osazení v okopu,
včetně možnosti dalšího transportu |
Úkryt
UP-82
(na
stropnici jsou dobře znatelné
hydraulické zvedáky) |
Úkryt UP-82
jednotlivě v zemním
okopu
bez záhozu |
S použitím
UP-82 se
počítalo většinou v navzájem propojených
skupinách, v rámci polního VS frontu. Polní VS by
bylo vytvořeno na předem v operačním plánu ČSLA
určeném a zvláště přísně utajovaném místě napojeném
na zpevněné komunikace, po zaujetí operační sestavy vojsk
frontu (tato situace by nastala v případě plnění
operačního úkolu - přikrytí státní hranice, vedení
obranné operace či vedení útočné operace). Na polní
VS by se přesouval štáb velitelství frontu z
původního zodolněného VS. Polní VS byla dle
bezpečnostních požadavků a požadavků ochrany proti
ZHN rozptýlena na ploše 12-15 km čtverečních.
Takováto polní postavení byla vytipována variantně
na několika místech a částečně připravována již v
době míru, ovšem vždy dobře utajována, bez
zvláštních, demaskujících prvků. Tuto koncepci
vysoce mobilních (a tedy velmi těžko
lokalizovatelných a zasažitelných) VS nejvyšších
stupňů velení umožnil právě vývoj a zavádění
mobilních úkrytových pracovišť ČSLA.
zdroje: - Doležel,
L., Kroupa, L.: ŽENIJNÍ VOJSKO: HISTORIE A
SOUČASNOST.
Praha, MO ČR – Avis, 2003
- pan Hynek Obroučka
- foto pan Jan Paliga
autor:
Petr Kunc |
Původní
článek z 26. prosince 2006 byl naposledy upravován
5. března 2008 |
|