Vlečka VÚ 1972 a některé jiné vlečky v Chlumci nad Cidlinou

VÚ 1972 Chlumec nad Cidlinou, neboli Ústřední základna PHM v Chlumci nad Cidlinou, se rozkládá v Lišickém polesí asi 3 kilometry severozápadně středu města, na ploše 370 ha. Je nástupnickým útvarem 1. okruhové základny PHM Chlumec nad Cidlinou s pobočkami Halenkově a Mošnově, která bývala jednou z týlových jednotek tzv. frontového kompletu (působila v letech 1969-1991). Na počátku budování rozsáhlého skladovacího komplexu v Chlumci stál 3. ústřední sklad PHM (VÚ 1550, vytvořený k 1.10.1960), podřízený náčelníkovi Hlavního týlu. Dnem 1.9.1965 proběhlo jeho sloučení s 15. ústředním skladem PHM Chlumec nad Cidlinou (VÚ 5341, vytvořen 1.9.1962) s pobočkami Chlumec nad Cidlinou (VÚ 5341), Město Libavá (VÚ 5341/A, 1.9.1962) a Rožmitál pod Třemšínem (VÚ 5341/B, 1.9.1962) a Ústředním skladem technického materiálu Pardubice (VÚ 6040, 1.9.1961) v novou Ústřední základnu PHM (VÚ 1550) s pobočkami Město Libavá a Rožmitál pod Třemšínem, společně s odloučeným oddělením Pardubice. K 1.9.1969 došlo k reorganizaci Ústředního skladu PHM na 1. okruhovou základnu PHM (VÚ 1550) s 1. pobočkou Kněževes (VÚ 1550/1), 2. pobočkou Hněvice (VÚ 1550/2), 3. pobočkou Domašín (VÚ 1550/3), 4. pobočkou Heřmanův Městec (VÚ 1550/4), 5. pobočkou Halenkov (VÚ 1550/5), 6. pobočkou Jánská (VÚ 1550/6), 7. pobočkou Větrov-Solenice (VÚ 1550/7), 8. pobočkou Roudnice (VÚ 1550/8) a 9. pobočkou – skladem technického materiálu Pardubice (VÚ 1550/9). Z 1. pobočky Chlumec nad Cidlinou Ústřední základny PHM Chlumec nad Cidlinou se stala 2. pobočka Chlumec nad Cidlinou 2. okruhové základny PHM Lipník nad Bečvou (VÚ 2888/2). Na sklonku roku 1992 byla tato pobočka zrušena. Mezitím se pravděpodobně v roce 1979 v Chlumci nad Cidlinou vytvořila nová 8. pobočka 1. okruhové základny PHM (VÚ 1550/8), ze které se počátkem roku 1992 stal 12. sklad PHM (VÚ 1972), převedený koncem téhož roku do složení AČR. Původním plánem na využití areálu bylo vybudování multiskladu, posléze ale padlo mnoho více či méně účelových argumentů proti a nový návrh na východočeské Dašice, nicméně i z této lokality sešlo a proto v současné době jednání probíhají dále. V roce 2004 armáda opustila mezitím značně a nákladně modernizovaný areál skladů PHM v Chlumci úplně, majetek byl převeden na město Chlumec nad Cidlinou.

Celý bývalý vojenský prostor je v současnosti pronajímán různým firmám, skladové hospodářství PHM je využíváno k uložení státních hmotných rezerv (správcem je Victoria Gruppe A.G.). Tento subjekt také jako jediný využívá zdejší 3,1 kilometru dlouhou bývalou vojenskou vlečku č.12, jež se odpojuje přes odvratnou kolej na výhybce č. 38 z trati 020 na převýšovkém zhlaví stanice Chlumec nad Cidlinou hl.n. V kilometru 0,5 přechází v dvojkolejné předávací kolejiště a ve stejném místě se odklání ještě pět desítek metrů intenzivně využívané vlečky do pily Dr. Pio Kinský dal Borgo (doprava zajišťována lokomotivami ČD, povětšinou přistaveny vozy Es). Za předávacím kolejištěm kolej pokračuje lesem a přechází značně naddimenzovanou příjezdovou komunikaci k hlavní bráně bývalého VÚ 1972, aby pak vyústila do trojkolejného manipulačního kolejiště, již za ostnatým drátem. Zajímavé je řešení zhlaví hned za bránou - "angličan" spolu s váhovnou, dobře rozeznatelné na fotografii. Podle dostupných údajů zde ještě za doby působení AČR byly ve službě "ponorka" 730.634-3 (ex.T457.0535 - ČKD 15810/1989) a "kocour" 742.516-8 (ex.T466.2516). Jak již bylo řečeno, veškerý současný objem nákladů přibyvších na vlečku tvoří kotlové vozy Zas (Zaes) s nákladem PHM pro sklady SHR. Vlečka je oficiálně provozována společností Lokotrans, obsluhu však provádí ČD lokomotivou od Mn 83060/1 (většinou řada 730, popřípadě i ř. 742) DKV Česká Třebová (PS Hradec Králové). Doprava je nepravidelná, objevují se zde jak ucelené vlaky, tak i samostatné vozové zásilky. Jelikož je využívané stáčecí zařízení umístěno bezprostředně za vlečkovou bránou (v km 2,2), až na konec vlečky se ani nejezdí.

Převýšovské (západní) zhlaví stanice Chlumec nad Cidlinou spolu s vyznačenými zmiňovanými vlečkami	854.022-1 "Barborka" ex ř.853 (R Vindobona), nám známá z oběhů na trati 238, toho času na nádraží v Chlumci	Zaústění vlečky ke kinského pile (a dále k vojenským skladům, 25. března 2005)	Předávací kolejiště voj. skladů s jednou objízdnou kolejí, napravo krátká kolej do pily Dr. Pio Kinský dal Borgo
Kusá kolej s nákladištěm v prostoru pily (25.3.2005)	Předávací kolejiště pohledem ze směru od vojenského prostoru	Trasa k areálu skladů PHM	Hlavní brána Ústřední základny PHM v Chlumci nad Cidlinou (25.3.2005)
Váhovna, "angličan", a dále přísně střežený prostor... (foceno 25.3.2005, kdy AČR ještě střežila objekty skladů)	Hradecká 730.009-8 si přijela na vlečku pro kotlové vozy (foceno 15.10.2006, areál je již využí- ván ke skladování SHR)	Manipluace s vozy Zas (Zaes) u stáčecích míst v km 2,2 (15.10.2006)

Na úplný závěr bych si ještě neodpustil opomenout zbylé dvě vlečky, jež shodně také ústí na západním zhlaví v Chlumci. První směřuje do provozu Resonanční pily a.s. Chlumec n/Cidlinou, její nákres je na přiloženém plánku a v době mé návštěvy na ní pracoval zajedno východoněmecký překládací jeřáb "popelka" EDK 10/2 (Kirow 2) a na druhé kusé koleji byl přistaven vůz Es plný kusových kulánů. A poslední dnešní vlečka vede ke stáčecímu přístřešku a dál k ložišti všelijakého kolejového materiálu pravděpodobně patřící SŽDC, kde zřejmě v dobách dřívějších býval portálový jeřáb, alespoň soudě podle kolejnic po stranách, jež jsou zřetelné i na fotce.

Zaústění vlečky Resonanční pily přímo do kolejiště nádraží	Resonanční pila a.s. Chlumec n/Cidlinou	Stáčecí stanoviště na vlečce do deponie kolejového materiálu (patřící zřejmě SŽDC)	Vlastní deponie, šturc se skrývá v oblouku. Zajímavé jsou kolejnice portálového jeřábu (po stranách)