Dráha v areálu Transporty, dnes Průmyslová zóna Chrudim

Kolejové schema vlečky	Přesný plán "nového závodu" s vyznačením jednotlivých provozů a vlečkových větví. Červeně zvýrazně- né části vznikly až v 80. letech

Nedílnou součástí provozu takového giganta těžkého strojírenství, jakým býval národní podnik Transporta Chrudim, byla od samého počátku budování takzvaného "nového závodu" na severovýchodním návrší nad městem, to bylo v letech 1947-1952, samozřejmě i rozsáhlá vlečková síť. Dá se říci, že každá ze čtyř obřích výrobních hal, kde vznikaly především zauhlovací zařízení elektráren, ocelové konstrukce, manipulační stroje, lanové dráhy a dopravníky mnohdy unikátní jak rozsahem, tak způsobem technického řešení, je zavlečkována. Pohyby materiálu a polotovarů uvnitř výroby v halách i na složištích zajišťovaly jednak mohutné portálové jeřáby systematicky navazující na železniční vlečku, a potom také speciální nízkoprofilové transportní vozy. Za zmínku ještě také stojí osobní lanová dráha, která spojovala zde popisovaný "nový závod" se "starým závodem" (do znárodnění v roce 1945 původní strojírna Wiesner) v Čáslavské ulici.

Jeden z mnohých výrobků určených pro železniční dopravu: vagónový výklopník, padesátá léta zdroj: Regionální Muzeum Chrudim	Rotační výklopník vagónů, další z pozoruhodných konstrukcí chrudimské Transporty. zdroj: Regionální Muzeum Chrudim	702.582-8 ještě jako T212.0582 před zásobníky na topný olej v Transportě v létě 1971, foto R. Truxa

Vlečka odbočuje z širé trati 238 v km 81,374 přes odvratnou výhybku, v místě odbočky se dokonce nachází dnes už nepoužívané původní malé stavědlo. Ze souběhu s tratí 238 se vlečka odklání a směřuje přes výkolejku na trojkolejné předávací kolejiště s mechanickou kolejovou váhou, ležící již za branou areálu. Odtud se rozbíhá několik větví do jednotlivých provozů (viz mapka) a kolej odtud směřuje i k čerpací stanici se zázemím pro lokomotivy. Navazující část vlečkové sítě, tedy dvě větve směřující západním směrem do polí k Markovicím, vznikaly v souvislosti s dostavbou závodu v první polovině 80. let, kdy byly postaveny obě velké haly na návrší v západní části podniku (severněji ležící - slévárna, dříve vyrábějící brzdové bubny převážně pro nákladní automobily TATRA, více na jih je situována někdejší DPD, čili hala dálkové pásové dopravy, dnes provozovna firmy SIAG CZ s.r.o.). Vlečka i přes poměrnou rozlehlost není vybavena žádným zabezpečovacím zařízením. Obsluhu zajišťuje společnost ONIVON a.s., která v části areálu provozuje kovovýrobu a je také majitelem infrastruktury včetně dvou místních lokotraktorů, a to 701.650-4 (ČKD Sokolovo výr. č. 4464/1958, dřívější majitel ZZN AGRO Pelhřimov a poté Transporta n.p.) a 702.582-8 (Turčianské Strojírny Martin 4400092/1968, ex. Transporta n.p.). Obě lokomotivy jsou v provozuschopném stavu a lze konstatovat, že tato vlečka je v dnešní době jednou z mála dosud fungujících v okolí, a to díky úspěšnému a plynulému obsazení areálu, ohroženého po konkurzní likvidaci Transporty a.s. v roce 1999, menšími firmami. Krom pravidelných vozů Es a Eas pro železný šrot asi dvakrát do měsíce je čas od času po železnici dopravován i hutní materiál a jiné zásilky.

854.204-5 "Bohunka" právě projíždí po trati 238 ku chrudimskému hlavnímu nádraží okolo zaústění vlečky od Transporty	Oblouk s výkolejkou směrem k areálu, je jaro 2005	Alespoň zde jsou ještě brány  železniční dopravě otevřené...	Jižní zhlaví předávacího kolejiště
Předávací kolejiště	Vagon Es čekající na náklad představuje část pravidelného obratu vozů	Severní zhlaví kolejiště Budova uprostřed u krajní koleje je váhovna mechanické kolejové váhy	Kusá kolej čerpací stanice s oběma odstavenými lokotraktory a plošinovým vozem Kbs (v popředí), jenž často slouží k manipulaci
701.650-4, provozní, v majetku firmy ONIVON a.s.	702.582-8, toho času také provozní a i ona patřící ONIVONu	Jednotlivé koleje jsou napojeny přímo na provozy	Příkré stoupání k halám, kde v současnosti sídlí SIAG CZ, s.r.o., výrobním programem částečně navazující na tradice Transporty
Nakládka Easů	Úvrať v horní části areálu	Stoupání ke slévárně	Vlečka v hale, dnes využívané ČKD Kutná Hora
Některé větve vlečky však pomalu mizí v náletech dřevin	"Koncová" u úvratě s objízdnou kolejí

zdroje: - pan Vlastislav Smutný
- Regionální Muzeum Chrudim