Točna na vlečce do Sladoven Prostějov

Výřez plánu města v popisovaných místech

Narazil jsem na ní v podstatě úplnou náhodou při návštěvě tohoto města na Hané. Vlečková kolej odbočující z kosteleckého zhlaví stanice Prostějov místní nádraží v kilometru 2,157 byla nejprve pouze manipulační, až později, počínaje rokem 1889, se začaly napojovat jednotlivé firmy (nejprve pivovar bratří Wintrů, pak pivovar Dvořák a Binko - sídlil až do znárodnění roku 1948 v areálu dnešní Starorežné Prostějov k.s., dále obilní skladiště Hospodářského družstva, firma Strádal, Stavební keramika Bakala a Nápravník, později OSPAP Velkoobchod papírem a.s., Jihomoravské dřevařské závody a.s. a Obchodní sladovny). A právě na vlečkové větvi do sladoven byla vybudována blízko křižovatky ulic J.B. Pecky a Fanderlíkovy malá točna s kapacitou pouhý jeden vůz, jež měla kompenzovat devadesátistupňový lom v trase koleje. Dnešní stav zařízení se nedá charakterizovat jinak než jako neutěšený, dokonce byla před časem, dle vzpomínek místních pamětníků, odřezána i železná budka. V ní bylo umístěno soustrojí navijáku, které pomocí lana a ocelových kolíků zajišťovalo posun vagónů po vlečce způsobem založeným na principu kladky (podobná manipulační zařízení lze nalézt na mnoha menších vlečkách po celé zemi, dnes se však častěji praktikuje posun automobily či traktorem). Koleje vedou hned za točnou branou pořád rovně, několik set metrů kolem několika kladkových kolíků až ke šturcu u plnícího místa. Jinak celý Prostějov je vlečkami poměrně dost hustě protkán a můžu jen litovat, že pro drážní archeologii jsem si tehdy nemohl vyčlenit o trochu více času.

Pohled z točny přes přejezd ul. Fanderlíkovy směrem k nádraží Prostějov místní	Kolejová točna podél prochází ulice J.B. Pecky	Točna kolej v popředí pokračuje dál do sladoven, v popředí jsou kolíky kladkového zařízení	Kolej do sladoven pokračuje za bránou
Vlečka ve sladovnách Za povšimnutí stojí kolík - kladka vlevo v rohu	Plnící místo na konci u šturcu	Dnešní ukončení vlečky se nachází pár metrů za točnou, nicméně dříve pokračovala až do pivovaru Dvořák a Binko	V refíži směrem ke Starorežné dnes již koleje nenajdete. Otázkou však zůstává, za jakou dobu po znárodnění byl svršek snesen

Existence dalších točen podobného typu je známa na spoustě míst počesku. Mimo jiné i v Pardubicích, na dnes již zrušené vlečce do Lihovaru HOBÉ a.s. (50°2'1.81"N,15°45'23.26"E), též v chrudimské sladovně (49°57'21.16"N,15°47'52.18"E, zde se též nachází zmiňované kladkové manipulační zařízení). Další obdobná točna bývala i na vlečce do ADAST Blansko (49°21'29.38"N,16°38'30.68"E, snesena 1995):

Kolejová točna na dvoře pardubického HOBÉ a.s. (toho času v likvidaci - totální - a tomu také odpovídá i stav vlečky), leden '05	A to už je Chrudim, plnící místo ve sladovně v Nerudově ul., za nímž se před šturcem nachází (dnes již jen špatně patrná) točna	Dvě koleje, vedoucí od točny k nákladišti, a pak dál podél Tovární ulice. Všechna chrudimská foto jsou z dubna 2005	Pohled od nákladiště, přičemž zhruba na místě někdejší točny se nachází šedivý z vozů Tpps, které právě přijely pro slad
Točna na bývalé vlečce do strojíren ADAST Blansko (49°21'29.38"N,16°38'30.68"E) Vlečka vycházela ze širé trati poblíž zastávky Blansko město. Zlikvidována byla v roce 1995, zbyl jen ocelový příhradový most přes řeku Svitavu, trasa vlečky dál přes ulici Svitavskou branou do areálu podniku je již téměř neznatelná